Facebook
Instagram
Andrea Kalivodová (44) je nejen úspěšnou operní pěvkyní, ale také zaneprázdněnou maminkou dvou kluků. Sedmiletého Adriana a pětiletého Sebastiana vychovává s manželem Radkem Töglem kousek za Prahou v krásném rodinném domě s kuchyní ve stylu francouzské Provence. Webu Lifee.cz se svěřila, jak se jim tam bydlí, a prozradila i recept na to, jak zvládá skloubit pracovní povinnosti s péčí o domácnost.
Operní pěvkyně Andrea Kalivodová působí jako věčná optimistka, kterou jen tak něco nepoloží. Ani ona ale nemá nic zadarmo. Mateřství je pro ni stejně náročnou disciplínou, jako pro všechny ostatní ženy. Jak všechno při svém časově náročném povolání zvládá?
Kdy jste v sobě objevila lásku k hudbě?
Prozpěvovala jsem si od dětství, nejprve jsem milovala písničky Hanky Zagorové, Helenky Vondráčkové a Karla Gotta. Až jsem jednou navštívila operní představení a viděla na vlastní oči Bizetovu Carmen. A to asi rozhodlo. Úplně jsem se do tohoto příběhu a krásné hudby zamilovala a chtěla být operní pěvkyní. To jsem ještě netušila, že se mi to splní a budu zpívat Carmen nejen na různých jevištích u nás, ale také po celé Evropě a i v samotné Zlaté kapličce.
Kde všude vás aktuálně můžeme vidět?
Nyní mám před sebou Rusalku ve Státní opeře, kde zpívám postavu Čarodějnice. Dále jedeme turné Carmen a jiné lásky. Je to pásmo koncertů, které sama moderuji. Připravujeme také sérii koncertů a workshopů pro školy, jmenuje se Kdopak by se bál - když se řekne opera či muzikál. K tomu učím na Mezinárodní konzervatoři Praha, kde vedu klasické oddělení, zpěv.
Jaká byla vaše maminka? Byla a je pro vás vzorem, co se týče mateřství?
Maminka byla asi přísnější, než jsem teď já. Odmala nás se sestrou vedla k samostatnosti, měly jsme tvrdší výchovu. Dobře ale vycítila můj talent na zpěv, a tak mi neslevila a dnes jsem tomu ráda. Každá máme svoji vlastní rodičovskou metodu a to je asi dobře.
Jak jste se seznámila se svým mužem?
To je na dlouhý příběh. Začali jsme si psát přes internet a zdravě se popichovat, pak jsme oba cítili touhu se konečně vidět. Dali jsme našemu vztahu čas a vyšlo to, dnes máme dva krásné kluky a je nám spolu dobře.
Kdy jste přišla na to, že on je ten pravý?
Byli jsme každý úplně jiný a to nás přitahovalo. Líbilo se mi jeho chlapství a jeho spolehlivost - co řekl, to platilo a platí dodnes. Potom jeho smysl pro spravedlnost a praktičnost. Cítila jsem u něho oporu a bezpečí, to asi rozhodlo.
Jak vás změnilo mateřství?
Na jedné straně hodně, stala jsem se daleko praktičtější. Musela jsme se naučit lépe si plánovat čas a přehodnotit priority. Na první místo dát své děti, svoji rodinu. Nicméně prospělo mi to i v kariéře. Lépe se mi zpívalo, lépe mi zněl hlas a měla jsem opět obrovskou chuť do práce. Na jeviště jsem se po porodu vždy upřímně těšila.
Jací jsou vaši synové? Mají v sobě nějaké předpoklady pro hudební kariéru?
Kluci budou asi spíš po tátovi Radkovi, který je hodně vede ke sportu a pohybu, což je fajn. Samozřejmě už na nějakém mém koncertu či představení byli. A když chtějí, dokáží „zabodovat“ i nějakou vymyšlenou scénkou nebo skečí, dokáží perfektně glosovat, být vtipní a dělat nepředstavitelné blbosti. Tak uvidíme, která cesta nakonec převáží.
Je obdivuhodné, kolik toho při svém povolání ještě zvládnete v domácnosti. Máte nějaký tip pro podobně vytížené mámy? Třeba co se týká organizace, denního rozvrhu nebo chystání jídla.
Bez podpory partnera je to v mé profesi hodně složité. Ale samozřejmě - žena v rodině, manželka, maminka, to jsou nenahraditelné funkce a role. Základem je dobře se vyspat a udržovat si neustále pozitivní náladu. Umět si někdy udělat chvíli pro sebe, umět dobít baterky, a potom se dá zvládnout všechno. Vyvářím, peču, protože všichni mí chlapi jsou typičtí milovníci dobrého jídla. Musím udržovat základní chod rodiny, protože manžel má rád, když je všechno na svém místě a je ve všem pořádek. On je ranní ptáče, takže jsem vždycky ráda, že si po koncertu mohu pospat a o kluky je dobře postaráno. Potom mi zase nevadí nasadit večery a víkendy - pokud jsem doma, udělám pro ně maximum.
Máte krásný rodinný dům. V jakém stylu jste ho zařizovali? Jaká je vaše představa o dokonalém bydlení?
Doma jsme chtěli mít hlavně dostatek světla a prostoru, hodně zeleně a venku sportoviště pro kluky. Při zařizování interiéru bylo mým cílem mít všechno přirozené a odlehčené, a to včetně doplňků. Kuchyni máme například ve stylu La Provence. S oblibou také využíváme přírodní materiály, třeba hezky situovaný kámen na zahradě nebo dřevo v pestré škále jeho barev. Vždy jde o to cítit se tam dobře a jako doma. To se nám daří.
