Spisovatelka Bára Nesvadbová se věnuje charitě na úkor psaní: Rodinu a svých 11 zvířat ještě naštěstí uživím

Spisovatelka Bára Nesvadbová se věnuje charitě na úkor psaní: Rodinu a svých 11 zvířat ještě naštěstí uživím
Zdroj: Herminapress
Osmiletá Leonka Plintová získala díky dražbě předmětů Nadace BeCharity 100 390 Kč na uhrazení léčby.V prostorách Valdštejnské jízdárny vystoupila kromě Barbary Nesvadbové také operní pěvkyně Andrea Kalivodová.Celý tým měl z výsledku dražby velkou radost. Nadační fond Be Charity vznikl v roce 2015 a dosud podpořil občany s mentálním a kombinovaným postižením už více než šesti miliony korun.+ 6 fotek+ 7 fotek

Spisovatelka Barbara Nesvadbová (47) se v poslední době naplno věnuje své filantropické činnosti a jak přiznává v rozhovoru pro Lifee.cz, rok a půl se na její psací stůl práší. Radost jí nicméně dělá dcera Bibiana, která nedávno úspěšně dokončila anglické gymnázium.

Veronika Nováková
Veronika Nováková 26. 10. 2022 12:00

Spisovatelku Báru Nesvadbovou jsme potkali ve Valdštejnské jízdárně, kam zavítala na výstavu Mucha Family Collection. Známá milovnice umění však měla ten večer ještě jeden důležitý úkol - podpořit svou přítomností dražbu, která proběhla ve prospěch osmileté Leonky Plintové. Nadace BeCharity pro ni nakonec získala 100 390 Kč.

„Psaní je pro mě láska, takže se mi po něm stýská hrozně moc. Ale podívejte, ona tahle filantropická práce generuje nekonečnou radost," vysvětluje Bára Nesvadbová, „máme děti, které poznáme takřka nehybné a potom nám jdou do školy s asistentem, chodí po kuchyni a vyrábějí vanilkové rohlíčky."

Bára Nesvadbová o charitativní práci

Jaký je Leončin příběh?

Jde o holčičku, která se narodila v 6. měsíci těhotenství a shodou okolností s ní nezůstali ani maminka ani tatínek. Vychovává ji babička s dědou. Je to těžký příběh, ale díky BeCharity končí hezky. My jsme Leonku potkali jako holčičku, která se vůbec nemohla hýbat, a dnes už si normálně hraje a je veselá jako ostatní děti.

Jak na vás děti reagují, když vás poprvé potkají tváří v tvář?

Ony mě znají takřka všechny. Navštěvuji rehabilitace i provozovny a znám se osobně s každou rodinou postižených dětí. Myslím, že to je fajn - když žádáme veřejnost o příspěvky a snažíme se tu filantropii dělat jinak než ostatní. Rozdělujeme sto procent získaných finančních prostředků. Myslím, že potom je dobré znát přesně lékařskou zprávu a vidět progres těch dětí. Sledujeme velmi bedlivě všechno a jsme tu k dispozici také pro jejich rodiče. I oni potřebují velice často pomoc.

Kolik času vám charita zabere? Přeci jen jste pořád spisovatelka a jistě máte hodně jiné práce.

Nedávno jsem byla na křtu knihy své dobré kamarádky Báry Basikové a přišlo mi to hrozně líto. Viděla jsem, že spousta kolegů vydává nové knížky. Já jsem k psaní reálně nesedla rok a půl! Ono je to něco za něco. Řekla jsem si, že tomu dám sto procent času ještě alespoň jeden rok. Mám to obrovské štěstí, že se moje knihy stále prodávají, takže mám z čeho žít, a moji čtenáři jsou mi věrní. Z mých knížek vznikají také audioknihy, divadelní představení a filmy. Nemusím se o živobytí strachovat, všechna svá zvířata i příbuzné ještě uživím.

Nestýská se vám?

Psaní je pro mě láska, takže se mi po něm stýská hrozně moc. Ale podívejte, ona tahle filantropická práce generuje nekonečnou radost. Máme děti, které poznáme takřka nehybné a potom nám jdou do školy s asistentem, chodí po kuchyni a vyrábějí vanilkové rohlíčky. To je pro mě ryzí štěstí a totéž jsou naši hendikepovaní zaměstnanci - když ty lidi poznám, jsou odkázaní na ústavy a chráněné bydlení. Najednou mají práci, naučí se dělat kávu a péct koláče. Máme kavárny a pekárnu a když jim tu práci dáte, zjistíte, že dělání skutečně všechny smutky zahání. Nedávno jsme financovali první operaci bránice v Česku a to jsou neuvěřitelné příběhy.

Můžete jej nastínit?

Pán byl od roku 2013 připoutaný na lůžko a dýchal jen za pomoci přístroje. Po téhle operaci bránice už na podzim venčí psa a hraje si s dětmi. To jsou reálné zázraky medicíny a kdyby nebylo všech lidí kolem mě, tak k nim nikdy nedojde. Vždycky si pak řeknu, že ty knížky počkají.

Jak si od toho všeho udržujete zdravý odstup? Asi byste si neměla všechny ty příběhy pouštět naplno do srdce.

Asi bych neměla, ale já ten odstup opravdu nemám. S kolegyní Pavlínkou Saudkovou tím prostě žijeme a myslím, že je to na naší práci znát. Ti lidé potom vědí, že jsou součástí našeho života a mohou se na nás kdykoli obrátit.

Bára Nesvadbová a umění

Navštívila jste už některou z výstav děl Alfonse Muchy?

Samozřejmě, je to česká legenda a ikona. Jsem jeho velkou ctitelkou. Na druhé straně jsem nedávno byla ve Vídni obhlédnout moderní umění a to je také nádhera. Přiznám se, že mě moderní umění snad baví mnohem víc. Hodně za ním cestuji, nedávno jsme byly s dcerou Bibiankou v Budapešti. Z českých autorů mám asi nejraději Krištofa Kinteru.

Jste také sběratelkou umění?

Mám velké množství výtvarného umění po svých rodičích a mou velkou přítelkyní je Olga Trčková, která má DSC Galerii. Občas mi Oli něco hezkého daruje. Věci od našich visí doma na zdech a musím se přiznat, že jedna celá místnost je Saudků, protože s Pavlínkou jsme také dobré přítelkyně.

Navštěvujete často dražby, necháváte se někdy strhnout a utratíte víc peněz, než byste chtěla?

Já je nemám, takže je nemůžu utratit! Spíš bych řekla, že nejvíc utrácím za knihy. K tomu mám 11 nalezených zvířat a to už je opravdu hodně.

Bára Nesvadbová o dceři

Vaše dcera Bibiana nedávno úspěšně odmaturovala. Jaké jsou její další plány?

Je to tak, úspěšně dokončila anglické gymnázium. Teď dopsala sbírku básní, hraje divadlo a přemýšlí, co dál. Jde trochu v mých stopách. Láká ji klasická filosofie, tak jsem na ni zvědavá.

Je něco, co jí vymlouváte?

Ne, to bych si nedovolila. Já se s ní snažím o všem mluvit, máme enormně otevřený vztah. Myslím, že něco zakazovat asi ve výchově vůbec nemá cenu.

Vidíte se v ní trošku?

Jsme si hodně podobné, to je pravda, ale já se v ní snažím nevidět. Nepřijde mi to patřičné. Myslím, že člověk nemůže své ambice nebo sny implementovat svým dětem. To bych jí nepřála. Bibi je samostatná osobnost a je to její cesta životem.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články