Facebook
Instagram
Stand-up komička Lucie Macháčková (35) vydává svoji knižní prvotinu s všeříkajícím názvem Historky z Tinderu. Právě témata lásky, vztahů a sexu Lucie často ve svých vystoupeních glosuje. „Všichni říkají, že sex prodává, já si naopak myslím, že vtip prodává," zamýšlí se v rozhovoru pro Lifee.cz autorka, která o sobě tvrdí, že je ne vlastní vinou svobodná.
Ačkoli se její kniha jmenuje Historky z Tinderu, Tinder zde podle Lucie Macháčkové figuruje pouze jako symbol moderního seznamování. „Jsou tam dokonce i historky ze speed datingu, který jsem sama navštívila. Je to zkrátka kniha o lásce, sexu a jiných katastrofách," nastiňuje.
Stand-upy, za kterými Lucie stojí, jsou divoké, prostořeké a třeskutě vtipné. Sama autorka přiznává, že mnohé muže vyděsí, když ji poprvé spatří na pódiu. „Někteří za mnou potom normálně přijdou a pochválí mě, asi to mají jako takový fear factor, stezku odvahy. Někteří se bojí," krčí rameny křehká blondýnka, která na velkou lásku stále čeká. To jí však nebránilo adoptovat v roce 2021 holčičku Charlotte. „Protože některé děti se rodí v bříšku a některé zase v srdci," vysvětlila na svém Instagramu.
Co vás vedlo k tomu, vydat knihu na téma historek z Tinderu?
Jsem stand-up komička, zabývám se tím osm let, a o tématech jako je seznamování, vztahy a láska mluvím ve svých stand-upech velmi často. Jsem pětatřicetiletá, ne vlastní vinou svobodná žena. Se vztahy mám bohaté zkušenosti a samozřejmě také mé kamarádky. Když se potkáme, vyprávíme si historky o tom, co jsme zažily. Vztahy mezi lidmi, a především mezi mužem a ženou, jsou pro mě velkým zdrojem inspirace.
V knize tedy najdeme zážitky z online seznamování?
Kniha se sice jmenuje Historky z Tinderu, ale čtenáři tam toho najdou mnohem víc. Tinder zde figuruje spíš jako takový symbol moderního seznamování. Jsou tam dokonce i historky ze speed datingu, který jsem sama navštívila. Je to zkrátka kniha o lásce, sexu a jiných katastrofách. S příběhy napsanými z pohledu ženy by se měla ztotožnit každá, která má za sebou několikeré randění a nenašla svoji životní lásku na první dobrou.
Je podle vás v této době reálné najít partnera na celý život? A navíc prostřednictvím seznamky?
Myslím, že vztahy jsou hodně komplikované. Dokonce si ani nejsem jistá, jestli existuje někdo, jako ten pravý. Třeba je to ten pravý jenom na určitou dobu nebo životní období. Nemám třeba ráda, když se dva rozejdou po deseti letech a řeknou, že vztah nevyšel. To přeci není žádná prohra nebo něco špatného, když se vztah vyčerpá. Celá ta naše honba za Panem dokonalým… kdyby to skutečně bylo tak, že na jednoho člověka vychází jeden dokonalý partner a mým úkolem by bylo ho najít, uvrhlo by mě to do deprese a byla bych ve stresu. Co když toho člověka propásnu a nikdy ho nepoznám?
Váš názor na seznamování po síti je tedy kladný?
Hodně lidí online seznamky zavrhuje, ale já myslím, že to je dobrá věc. Spíš mi přijde hloupé se vůči tomu v dnešní době uzavírat a nedat tomu šanci. Mám moc dobrou kamarádku, která asi před měsícem porodila dítě klukovi, kterého poznala právě přes Tinder. Koupili spolu statek a jsou spokojení. Kdyby na tom Tinderu nebyla, asi by se nepotkali. Jsem v tomto směru velmi optimistická, stejně jako ta kniha. Kamarádky, které to četly, to nazvaly bezpečným humorným prostorem.
Říkáte, že jste vyzkoušela také speed dating. Tinder je často spojovaný se sexem na jednu noc, je v tomto ohledu speed dating bezpečnější? Mohla byste to srovnat?
Tinder je skutečně metoda seznámení a neměl by být primárně brán jako nástroj sexu na jednu noc. Ve srovnání se speed datingem je to ale velký rozdíl. Ženy sedí u stolečků a muži se u nich v pravidelných intervalech střídají. Když potom s tím člověkem sedíte, hned poznáte, jestli to má cenu – a podle mě by na to klidně stačilo pár sekund a ne pět minut. To si už potom jenom zbytek času říkáte, co já tady sakra budu dělat! Jestli jste podobně naladění a je vám sympatický, to zkrátka poznáte hned. V tomto smyslu je speed dating fajn, protože osobní kontakt skutečně napoví nejvíc.
Tinder nás oproti tomu nutí nejprve hodnotit vzhled a teprve potom sympatie. Jaká byla v tomto směru vaše úspěšnost, kdy si obě složky sedly?
Tohle bych ráda uvedla na pravou míru. Ta kniha není zcela autobiografická a já v ní k realitě přistupuji trochu kreativně. Ne všechno, co tam popisuji, se skutečně stalo. Pravda je pro mě jen inspirací, říkám tomu pahýl reality, a pracuji s ní kreativně. Nejsou to memoáry.
Všimla jsem si, že také širokou veřejnost na svých kurzech vyučujete, jak být vtipná. Co konkrétního jim tam říkáte?
Jsou to vlastně kurzy vtipného copywritingu a navštěvují ho lidé z IT, marketingu nebo novináři. Nejsou to kurzy stand-upu, to je velmi specifická disciplína. Mám vystudovanou scenáristiku a s textem pracuji neustále, proto jsem dala dohromady své poznatky o tom, jak se tvoří vtipné copy a jak vytěžit květnatost českého jazyka. Všichni říkají, že sex prodává, já si naopak myslím, že vtip prodává.
Dá se humor a vtip naučit? Když například tušíme, že jsme strašně nudní?
Já si třeba myslím, že i největší introvert může být velice vtipný psavec. Dokonce musím říct, že většina mých kolegů stand-up komiků jsou velcí introverti. Ne každý, kdo chce dělat stand-up, musí být exhibicionista. Dokonce já sama se považuji za velmi introvertního člověka. My to sice rozbalíme na tom pódiu, ale když z něj slezeme, zalezeme zpátky do své ulity.
Jak na vaše stand-upy reagují muži? Nebojí se vás?
Někteří za mnou potom normálně přijdou a pochválí mě, asi to mají jako takový fear factor, stezku odvahy. Někteří se bojí. A potom jsou muži, kteří si to berou osobně, ale to se stává spíše na internetu. Jinak se z jejich strany setkávám spíše s pozitivními reakcemi. Já si totiž nemyslím, že dělám humor pro ženy a moji kolegové zase pro muže. Humor nemá gender. Navíc si nemyslím, že by byly mé stand-upy nějak namířené proti mužům.
Takže ti největší hejtři zůstávají schovaní v hlubinách internetu?
Přesně tak to je, do očí mi nikdo nic neřekne. Když po vystoupení stojím u baru, klidně za mnou lidé přijdou, a když se jim to líbilo, tak mi poděkují. Na internetu vám nikdo nepoděkuje a do komentářů se zásadně píše ve chvíli, kdy člověka něco vytočí nebo naštve.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
