Facebook
Instagram
Stand-up komik Jiří Charvát svými výstupy baví publikum, přestože začínal jako introvert se sociální fóbií. Té se zbavil až na Škole improvizace. Život mu ovšem změnil také šaman z Mexika, který mu v dýmce podal prášek z jedovaté žáby. Od té doby Charvát tvrdí, že je komikem, který neexistuje, a na kurzech to také učí své klienty.
Pobavit publikum je kumšt a jen pár lidí v republice může tvrdit, že se tím živí. Jiří Charvát mezi ně patří. „Pandemie koronaviru mi trochu přistřihla křídla, tak jsem si k tomu přidal ještě kurzy, na kterých lidem vysvětluju, že neexistujou," vypráví s vážnou tváří jeden z našich nejznámějších stand-up komiků v rozhovoru pro Lifee.cz. „Souvisí to s tím, že jsem vykouřil halucinogenní žábu, která mi otočila život naruby. Je to nejsilnější přírodní psychedelikum, které existuje," vysvětluje Charvát.
Jak jste se dostal k žánru stand-up comedy?
Byl jsem velký introvert téměř se sociální fóbií. Vadilo mi to, proto jsem se přihlásil do Školy improvizace. Tam vás učí nebát se začínat větu, když nevíte, jak skončí, a také jak být spontánní a kreativní. Chodí tam hodně introvertů a změní je to k nepoznání. První hodinu koukají do země a mlčí, ale během tří nebo čtyř hodin úplně rozkvetou.
To zní, jako že jste ušel pořádný kus cesty.
Potom jsem zkoušel slam poetry, což je zápas v poezii, existuje dokonce mistrovství republiky. Tam jsem vyhrál a na to konto za mnou přišel Daniel Čech ze stand-up pořadu Na stojáka. Dal mi vizitku a oslovil mě, jestli bych nechtěl zkusit stand-up. Byla to pro mě výzva, protože když publikum u slam poetry mlčí, tak to nevadí - můžete třeba říkat, že máte v textech hloubku. Když se ale u stand-upu nikdo patnáct minut nesměje, hned víte, že se vám nedaří.
Jak vymýšlíte témata pro své stand-upy? Teď jste například mluvil o tom, jak kuny ničí motory zaparkovaných aut.
Většinou vycházím ze svého života, třeba právě to s kunami se mi opravdu stalo. Stand-up má být o tématech z lidského života, která jsou těžká, divná, strašidelná nebo hloupá. Jsou to ty bolesti, kterých se v životě bojíme a přejeme si, aby to celé bylo jinak. Smích potom přirozeně vznikne, protože zpřítomňujete úzkost nebo hrozbu, která ale není akutní. Smích je vlastně jen úzkost, která se dere ven. Je to o bolestech lidského života.
Dá se stand-up naučit? Budou se mi lidé také smát, když budu trénovat?
Budou, určitě. Musejí se smát tomu pocitu: „Hej, to je pravda!" Nedávno jsem slyšel nějaký stand-up, ve kterém komik mluvil o tom, že může místo gelu použít slimáka - a vůbec to nefungovalo, protože to nedává smysl. Ono se ne nadarmo říká: „Je to vtipné, protože je to pravda."
Jak naložit s trapnými chvilkami na jevišti?
Povolání stand-up komika je velmi specifické. Ty vděčné akce, na které do divadel a klubů chodí hodně lidí, většinou nejsou dobře placené. Ale lidé jsou nadšení. Nejlepší peníze paradoxně stand-up komik mívá z akcí, na kterých vůbec nikoho nezajímá. Stane se, že vás pozvou na firemní nebo business akci, kde lidé zoufale nechtějí mít organizovanou zábavu. Baví se mezi sebou a jsou opilí. Tam se může stát, že budeme dvacet minut mluvit do ticha.
Býváte z toho frustrovaný?
Ze začátku jsem býval. Bylo to náročné a věřím, že to někoho může úplně složit. Ale potom se otrkáte a řeknete si: „A co má bejt?" Dnes mi to přijde skvělé. Odžiju si těch dvacet minut, situace skončí a já si jdu na hotelový pokoj číst. Říkám si: „Tak aspoň nejsem pojišťovák jako oni."
Skutečně jste povoláním stand-up komik, nebo máte ještě civilní zaměstnání?
Teď je to mé povolání. Pandemie koronaviru mi trochu přistřihla křídla, tak jsem si k tomu přidal ještě kurzy, na kterých lidem vysvětluju, že neexistujou.
Co prosím?
Já je iluze. Souvisí to s tím, že jsem vykouřil halucinogenní žábu, která mi otočila život naruby. Je to nejsilnější přírodní psychedelikum, které existuje. Já díky tomu nazřel dvě zásadní věci. První z nich je, že já neexistuje, že Charvát neexistuje. Je to něco, co mozek uměle vytváří, jako nějaký chumel myšlenek. Mozek drží pohromadě funkcemi, které vykonává, ale je to konstrukt, který ve skutečnosti neexistuje. Není tam žádné jedno já, žádný jezdec na koni vědomí, ale systém, který to všechno dává dohromady a vytváří iluzi. Díky tomu máme pocit, že za očima skutečně někdo bydlí.
A druhá věc, na kterou jste přišel?
Druhá věc, kterou jsem díky žábě viděl, je to, že nemám svobodnou vůli a nemůžu si vybrat příští myšlenku. Příští myšlenka se prostě objeví a já si jí všimnu. Já nejsem její autor, jsem její adresát. Ona přichází na základě toho všeho, co se stalo předtím. Tohle mě úplně rozbilo a zároveň fascinovalo: „Je to nějaká blbost, kterou zfetovaný mozek vymyslel? Zbláznil se? Nebo je to pozorovatelné i v tuhle chvíli?" Začal jsem meditovat. Meditace znamená, že dáváte pozor, co se objeví jako příští - a vidíte, že myšlenky se objevují samy, stejně jako cokoli jiného. A nejde to ovládat. Teď to vysvětluju lidem. V podstatě je to celé o probuzení.
80 let od narození Jiřího Grossmanna: 10 nejvtipnějších hlášek slavného komika
Takže jde o seberozvojové kurzy?
Dá se to tak říct, ale seberozvojové ne, protože vy paradoxně zjistíte, že žádné sebe neexistuje. Vy se rozvinete tím, že já zahodíte a stanete se úplně vším.
Jak se to stane, že člověk vykouří žábu?
Hlavně v jižní Americe jsou tyto rituály velmi rozšířené, ale žába je extrém, protože je opravdu nejsilnější. Je to sekret, který má ta žába v kůži proti predátorům. Šaman, který přijel z Mexika, měl tento jed v podobě prášku ve skleněné dýmce.
