Facebook
Instagram
Nikola se stydí za tchyni Alenu, která se urputně snaží zapadnout mezi Moraváky. Začala k nim na návštěvu jezdit v kroji a myslí si, že tím se zalíbí místním. Opak je ale pravdou. Alena je všem akorát pro smích.
Bydlíme s rodinou na Moravě, kde se všichni známe. Mezi námi panují skvělé vztahy. Celé to trochu kazí moje tchyně Alena (59). Tak moc si přeje mezi Moraváky zapadnout, až má z ostudy kabát.
Tchyně chtěla zapadnout mezi Moraváky
Alena bydlí v Praze a čas od času přijede za námi. Někdy u nás stráví i týden. Manžel Bohumil (33) je za to rád, ale pro mě to začíná být utrpením. Alena se totiž snaží zapadnout mezi ostatní Moraváky a zvolila k tomu velmi zvláštní způsob. Nedávno jsem dostala za úkol, abych ji vyzvedla na nádraží. Když vystoupila z vlaku, málem to se mnou seklo.
Ona totiž byla navlečená v kroji. „Proboha, co to máš na sobě?" vyhrkla jsem bez ostychu. „Kroj přece," odbyla mě. „A proč?“ pořád jsem to nechápala. „Abych lépe zapadla," pronesla a soukala se mi do auta. V hlavě se mi honilo, jaká to bude ostuda, až ji uvidí někdo ze sousedů.
„Hned si to svleč, jsi za kašpara," pobídla jsem ji doma. „Ale mě se to líbí. Takhle je větší šance, že budu jedna z vás," směle se prohlížela v zrcadle. Dokonce mě poprosila, abych ji vyfotila. „Tvojí mámě hráblo," psala jsem hned manželovi. Ten se kroji od srdce zasmál.
Když je tchyně u nás na Moravě, nosí kroj
Alena je i ve svém věku celkem zběhlá v chodu sociálních sítí, takže svůj outfit musela zvěčnit několikrát. Když jsem pak četla ty komentáře, smála jsem se nahlas. „Pražačka, co si hraje na Moravačku, jak ubohý," zněl jeden z nich.
Alena u nás tři dny v kuse chodila v kroji a fotila se na každém rohu. Lidé se za ní otáčeli a absolutně nechápali, co to má znamenat. Když odjela, upřímně jsem si oddychla. Byla to vyloženě ostuda. Nikdo z nás v kroji nechodí. Jen v případě, že je k tomu nějaký důvod. Doufala jsem, že to byl jen nějaký úlet, který se nebude opakovat.
Když přijela po měsíci znovu, celá situace se opakovala. Tentokrát to Alena ještě vytunila. Nejen že byla zase navlečená v kroji, ale s našimi sousedy se snažila mluvit moravským nářečím. Bylo to tak trapné, že bych v danou chvíli nejraději strčila hlavu do písku. My s manželem jsme tu také nevyrostli a nesnažíme se za každou cenu zalíbit.
Tchyně nám dělá ostudu
Místní vědí, že jsme Pražáci. Nějaký čas si na nás zvykali, ale nakonec nás přijali. A nebylo k tomu třeba nějakého podbízení, či navlíkání se do krojů. Bohumil už z toho také začíná být zoufalý, protože to Alena přehání a dělá nám ostudu. Aby to všechno pořádně umocnila, všechny návštěvy u nás doma na Moravě patřičně fotí a následně sdílí.
Zašlo to tak daleko, že jsme se rozhodli, že bude bezpečnější, abychom my jezdili za Alenou. Sotva smažeme ostudu z jedné její návštěvy, už je tady znovu. Ona totiž nechápe, že kroj k zalíbení nestačí. Za měsíc jedeme my za ní a já doufám, že už se tady nikdy neukáže. A pokud jo, do domu ji pustím jen tehdy, když bude oblečená normálně. Moraváci na tohle vážně nejsou zvědaví.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
