Facebook
Instagram
Aleně se nedávno narodila dcera, ale místo toho, aby se ze svého miláčka mohla radovat, musí řešit nepříjemné dilema. Její tchyně Dana, která se dočkala první vnučky, se totiž doslova vnucuje na návštěvy. A to tak často, až je to Aleně nepříjemné.
Na naše první dítě jsme se s přítelem Viktorem (28) velmi těšili, a když se nám narodila Adélka, zažívali jsme nepopsatelné pocity. Podobně jako my se těšili i naši rodiče. Pro Viktorovu matku Danu (56) to bylo první vnouče, takže její nadšení bylo obrovské.
Začalo to ještě před narozením Adélky
Ještě během mého těhotenství se tchyně značně angažovala. Neustále se mě ptala, jak se cítím, po každé prohlídce u doktora chtěla vědět, co je nového s miminkem. Celkově na ní bylo vidět, že se svého prvního vnoučete nemůže dočkat. Kolikrát mi nosila i těhotenské vitamíny. Pro Danu bylo důležité, abych byla v co největší pohodě.
Už v té době jsem si říkala, že její snažení mi není úplně příjemné, ale neměla jsem odvahu jí něco říct. Nechtěla jsem, aby se na mě naštvala. Mám ji ráda a chápu, že to nemyslí špatně. A nerada bych jí nějak ublížila.
Na návštěvu přišla už v šestinedělí
S narozením Adélky se ale všechno ještě více zkomplikovalo. Na první návštěvu u nás doma se Dana objednala hned potom, co jsem dorazila z porodnice. Nic jsem proti tomu neměla, nechtěla jsem být ta zlá, která jí nedopřeje vidět vnučku.
Když Dana přijela, přivezla hromadu dárků. Nejen pro Adélku, ale i pro nás. Bylo to od ní velmi milé. Pro Adélku nakoupila všemožné léky, od kapek na prdíky až po ty proti horečce. „To budete stoprocentně potřebovat, tak jsem vám ušetřila čas s nakupováním," řekla a pustila se do vybalování.
Tchyně se neustále vnucuje na návštěvy
Během loučení se Dana hned ptala, jestli by mohla znovu přijet. „Co kdybych přijela zase za týden, nebude to vadit? Už teď nevím, jak to bez malé princezničky vydržím," řekla nám. I když jsem si chtěla užívat poklidné šestinedělí, nedokázala jsem říct ne. A tak přijela zase za týden. Strávila u nás čtyři hodiny a já už si po dvou hodinách moc přála, aby odjela.
„Kdybyste potřebovali hlídání, neváhejte kdykoliv zavolat. Mohu s malou vyrazit na procházku a vy si užijete trochu klidu," nezapomněla dodat při odjezdu. Byla jsem za její nabídku vděčná a říkala si, že to určitě někdy využijeme, ale tchyně nás zase předběhla.
Další týden k nám přijela znovu. Stejný scénář se opakuje už pět měsíců. Nečeká na to, že bychom ji pozvali sami, vždy se k nám domů zve ona. Její vnucování mi už je strašně nepříjemné. Je dobře, že má Adélku ráda, a jsem jí vděčná za každé hlídání, ale byla bych ráda, kdybych ji o hlídání mohla poprosit sama.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
