Klára (27): V těhotenství jsem se nechala očkovat proti covidu. Přítel to nemůže rozdýchat

Klára (27): V těhotenství jsem se nechala očkovat proti covidu. Přítel to nemůže rozdýchat
Zdroj: Pixabay

Klára se nemohla dočkat, až se bude moct očkovat její věková skupina. Mezitím otěhotněla a její život se náhle změnil. Ve snaze uchránit své dítě udělala rozhodnutí, které jí přítel Mirek nechce odpustit.

Denisa Zajíčková
Denisa Zajíčková 15. 03. 2022 13:00

Než jsem otěhotněla, moje věková skupina se očkovat vůbec nemohla. Nikdy jsem netajila, že se očkovat chci. Mám na to svůj názor, stojím si za tím. Nikdy jsem se však nepouštěla s ostatními do diskuzí, zejména, pokud to mají jinak. Je to dost kontroverzní téma.

Tvrdil, že ohrozím naše dítě

Loni na jaře jsem zjistila, že jsem těhotná. Tou dobou se u nás hodně řešilo, že očkování pro těhotné není. S přítelem Mirkem jsme to mnohokrát řešili. Přicházela různá omezení a já jako těhotná jsem žádnou výjimku neměla. Patřila jsem zkrátka do skupiny těch, co očkovaní nejsou, ačkoliv to nebylo z mé vůle.

Mirek se naočkovat nechal, domluvili jsme se, že já půjdu po šestinedělí. Doktor mi doporučil, že kojení není překážka pro očkování. Když se však začaly rojit zprávy, že se těhotným očkování doporučuje, zajásala jsem. Mirek na to měl jiný názor. „Jsi normální, víš co v tom může být? To dítě neuvěřitelně ohrozíš," řekl mi hned několikrát. „Vždyť jsi sám očkovaný!" divila jsem se. „Já nejsem v šestém měsíci," odpověděl mi suše.

Zatajila jsem mu pravdu

Rozhodla jsem se, že půjdu a neřeknu mu to. V očkovacím centru na mě koukalo tolik lidí, že jsem se až styděla. Každý pozoroval mé břicho, které se už nedalo skrýt a valil na mě oči. Cítila jsem se hrozně.

Po první dávce mi nebylo dvakrát dobře, doma jsem to však zastírala těhotenstvím. Mirkovi jsem neřekla nic dlouhé týdny, než přišla omezení, která rozdělovala očkované a neočkované. Jednou jsme byli v restauraci a číšník se ptal: „Promiňte, jste očkovaní? Mohl bych vidět Tečku?" A já bez rozmyslů vytáhla telefon a ukázala mu, že ano. Mirek zůstal stát jako opařený.

Bojím se, že to neustojíme

Když jsme si sedli ke stolu, začal: „Ty si ze mě vážně děláš srandu, že ano? Rozhodneš se, že ohrozíš naše dítě a ani mi to neřekneš?" A zvyšoval hlas. Styděla jsem se jako nikdy v životě. „Konzultovala jsem to s lékaři, je to bezpečné. Naopak to pomůže." Jenže jemu to nestačilo. „Kašlu na tvoje blbý výmluvy, ty sis to prostě rozhodla sama!" zařval, zvedl se a z restaurace odešel.

Od té chvíle se mnou nemluvil, ignoroval mě a nastala tichá domácnost. Řekl mi, že mi to nikdy neodpustí. A já cítím obrovskou křivdu za to, že mě nevyslechl. Nechápe mé rozhodnutí, že se snažím naše dítě ochránit. Nejlépe jak umím. Doufám, že nám to absolutně nerozbije vztah a neskončím nakonec sama. Zejména teď, když máme doma už několik měsíců malého Filípka. Mirek si k němu cestu našel, ale ke mně ještě ne...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články