Facebook
Instagram
Anastázie bydlí s přítelem Alešem druhým rokem. Na všem se shodnou, jen jediná věc je rozděluje, a to Alešova záliba ve striptýzu. Anastázie se s ním bojí posunout vztah dál a zmítá se v negativních pocitech.
Aleš si každý pátek rád zajde s kamarády na pivko. Nevidím na tom nic špatného, ať si pokecají. Vůbec mě proto nenapadlo, že bych měla vyzvídat, kde se scházejí.
Když jsem myslela, že je partner v hospodě, bylo mi líp
Jenže pak jsem se jednou, aby řeč nestála, zeptala: "Ali, jak bylo? Pokecali jste si dobře?" A Aleš mi naprosto v klidu odpověděl, že pokec byl super a pak se s bandou z hospody přesunuli jako vždy ještě na pár panáčků do striptýzového baru. Ztuhla jsem a vůbec v danou chvíli nevěděla, jak mám reagovat.
Abych se unáhleně nezačala hádat, šla jsem nakoupit pečivo. Cestou jsem si musela sednout na lavičku a informaci rozdýchat. Byla jsem naprosto v šoku. Žiju s chlapem, který chodí očumovat polonahé holky, jak se kroutí u tyče. Mlsně na ně kouká a u toho popíjí alkohol. Chtělo se mi brečet.
Nevím, jak se k situaci postavit. Šel partner za hranu?
Po návratu domů na mě partner čekal: "Stázi, vidím, že jsi to musela jít rozdýchat. To ti vadí, že se občas kouknu na nahatý holky? Vždyť na tom nic není." Skoro se usmíval Aleš a pokračoval: "Nebuď puritánka. Spím jen s tebou. Jen se koukám." Začala jsem brečet a snažila se Alešovi vysvětlit, že mi to přijde nechutné. Mlsně zírat na svlečené ženy a u toho pít panáky.
Aleš se smál a nesouhlasně kroutil hlavou. Rozhodně prý mlsně nezírá. Prostě je to jakási kulisa k povídání s kámošema. Nepopírá, že příjemná a vzrušující. "Stázi, vždyť víš, že mě rajcuješ. Občas to mám rád prostě jinak. Tam si navodím chuť, ale těším se výhradně na tebe, tak neblbni."
Přítelovo vysvětlení mi nestačí
Aleš odmítá své zvyky měnit. Na striptýz prý chodí s kamarády už roky. Nepravidelně, ne každé setkání, ale když je chuť, rádi zajdou. Opakovaně jsem se snažila s Alešem o problému mluvit. Snažila jsem se mu říct, jak mě to trápí. Povídala jsem mu o tlaku na hrudi, když odejde na pivko. Marně.
V Alešových očích jsem puritánka, co vidí problém tam, kde není. Před zjištěním, co přítel dělá, jsem uvažovala nad miminkem, teď se v našem vztahu bojím udělat tak zásadní krok. Jo, je to jen striptýz, ale co když Aleš časem své hranice posune? Co kdybych pak zůstala sama s dítětem? Jenže mně už táhne na třicítku, nemůžu trávit čas tím, že budu čekat. Jsem já ta, která problém hodnotí příliš upjatě, nebo mám pravdu a Alešovo chování je neakceptovatelné? Vůbec nevím, co dělat. A čas letí.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
