Facebook
Instagram
Zita se obává, že její dcera nebude mít normální život. Celé dny drží telefon v ruce, fotí se nebo něco komentuje. Sociální sítě ji dočista pohltily. Zita zkusila dceři sebrat telefon a ta se dočista zhroutila.
Naše Johana (15) nedá z ruky telefon, jen se do něho hloupě culí. Fotí se stokrát za den a „visí“ ve dne v noci na sociálních sítích. Je mi líto, že dcera nezažije normální dospívání.
Dceři nerozumím, ale bojím se, že hloupne
Johana se probudí a už má v ruce telefon. Podívá se hned ráno na nespočet videí, sama nějaká natočí a nás si skoro nevšímá. Jako bychom byli s manželem jen nějaká kulisa. Když sleduji, jak špulí pusu do objektivu, je mi jí líto. Asi to říkávají všechny generace, ale za nás bylo lépe.
Také jsem se chtěla líbit, ale těšila jsem se obvykle do školy, že tam potkám svého kluka snů. Anebo jsme s kamarádkami chodily tancovat, případně na tajné cigáro – i to bych Johaně tolerovala. Ale jen ležet v pokojíku a pozorovat, co dělá zbytek světa? Asi tomu nerozumím.
Moje dcera si myslí, že jsem „totálně mimo“. Chápu, nemyslela jsem si o vlastní matce nic jiného. Přesto si ale říkám, že jsem žila v reálném světě a to Johana nežije. Když po ní něco chci, jako by se právě probrala ze snu. Jít nakoupit, něco zařídit mezi živými bytostmi – to je jí cizí. Bojím se, že ztrácí pojem o skutečném světě.
Být s ní na dovolené je za trest
Tolik jsem se těšila na dovolenou s Johankou, neboť sama dobře vím, že se blíží doba, kdy s námi už nebude chtít jezdit. Dovolená dopadla hrozně, měla jsem slzy na krajíčku a to nás to stálo tolik peněz! To dítě na nás sotva promluvilo!
Sluchátka si Johana nasazovala hned ráno, asi aby nás nemusela vnímat. Nechápala jsem, že nechce třeba slyšet šumění moře. Denně si nafotila nespočet „selfíček“. Rodinnou fotografii máme jedinou, kvůli jejímu výrazu je nepoužitelná. Na výletech se tvářila znuděně, u večeře sledovala, co kde dělají všichni ostatní.
Zažila ta holka vůbec první pusu nebo motýly v břiše? Má vůbec pojem o tom, co je to přítomnost? Nechá si protékat mládí mezi prsty a já tomu mám nečinně přihlížet? Chytl mě amok a poslední den dovolené jsem hodila dceři mobil do vody. Manžel mi vynadal, bude muset kupovat nový. Lidé na pláži mě častovali nechápavými pohledy.
Bez telefonu se úplně sesypala
Johana měla od pláče opuchlé oči, doslova se zhroutila. Off line život pro ni byl snad horší než peklo. Omluvila jsem se jí, ale evidentně mi neodpustila. Půjčila jsem jí knihu, zírala do ní celou cestu domů, ale neotáčela listy.
Přesto doufám, že si třeba něco uvědomila. Kromě toho, že její matka má slabé nervy. Doma se ihned přilepila k počítači a den po návratu dostala nový telefon. Bojím se, že to nebude lepší. Nezbývá, než doufat.
Další příběhy ze života →
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
