Facebook
Instagram
Říká se, že žárlivost v určité míře ke vztahu patří. Nesmí se to ale přehánět. Petra postupem času zjistila, že její přítel Rosťa je extrémně žárlivý. Došlo to až tak daleko, že jí hlídal telefon i příchody z obchodu. A když se mu něco nelíbilo, nastalo peklo.
Bylo to jedno z nejhorších období mého života. Měla jsem problémy v práci, rozešla jsem se s přítelem a maminku navíc trápilo zdraví. V době největších útrap jsem však potkala Rosťu (28), který pomohl mé psychice.
Přítel má jediné minus, zato pořádné
Měla jsem za sebou už pár vztahů, ale s Rosťou to byla láska na první pohled. Vysoký, tmavovlasý a hnědooký sympaťák, se kterým se člověk prostě nenudil. Vtipný, společenský, zkrátka fajn chlap. Ze všech plusů se však postupem času vynořilo jedno obří minus, které přehlušilo všechny klady. Byl totiž extrémně žárlivý!
Zkraje se na něm žárlivost neprojevovala, nebo alespoň já ji nijak nevnímala. Jen třeba mlčel, když jsme šli po ulici a já potkala kamaráda, se kterým jsem se dala do řeči. Ale nevadilo mi to. Po pár měsících jsme začali spolu bydlet a cítila jsem se báječně.
První mráčky do harmonického vztahu přinesl večírek. Měli jsme se spolužáky z gymplu setkání deset let od maturity. Vyšňořila jsem se a na líčení si dala dost záležet. Rosťa na mě hleděl s vážnou tváří, pak si sedl na gauč a zeptal se: „V kolik se vrátíš?“ Odpověděla jsem mu, že asi v osm. „Hm, jo, dobrý,“ řekl lakonicky.
První ostrá hádka
Večírek byl super, sešla se skoro celá třída, což byla naprostá paráda. Trochu se nám to tam rozjelo a já se vrátila domů až před jedenáctou večer. Rosťa byl kupodivu ještě vzhůru. „Petro, je skoro jedenáct, máš nějaký vysvětlení, proč jdeš tak pozdě?“ vyhrkl na mě, aniž by pozdravil. „Víš, zlato, ono to bylo tak super... Přišel i Kamil, ten na srazy doteď vůbec nechodil. Dlouho jsem ho neviděla, tak jsme poklábosili…“ řekla jsem mu pravdu.
„A domů jsi jela sama?“ zaskočil mě otázkou. „Ne, byl tam autem, jela jsem s ním,“ odvětila jsem už trochu podrážděně. „Jo taaak, takže jsi jela ještě k němu domů, ne?“ reagoval. To už jsem nevydržela. „Co jako myslíš, že jsem se s ním vyspala?!? Víš co, dej mi pokoj, jdu spát,“ křičela jsem na něj. Zalehli jsme oba do postele a druhý den jsme spolu až do večera nemluvili.
Pak za mnou přišel, omlouval se mi, že to tak nemyslel. Prostě že mě hrozně miluje a nechce mě ztratit. Omluvu jsem přijala a uklidňovala ho, že jsem jen jeho. Vše se vrátilo do normálu a bylo to super jako předtím. Jenže žárlivých scén přibývalo. Neustále mě podezíral a hlídal. Často jsme se hádali, někdy dost ostře, přičemž padala i vulgární slova. Po bouřce se vždy vyjasnilo. Nastala fáze usmiřování, tedy plno lásky, mazlení a sexu. A tak to bylo pořád dokola. Měla jsem ho ráda, navíc jsem nechtěla zůstat sama. Takže jsem jeho výlevy tolerovala.
Přítel mi prohlížel telefon
Jenže jeho žárlivost rostla. Začal mi prohlížet zprávy v mobilu, hovory z cizích čísel a tak dále. Když jsem šla nakoupit, musela jsem mu přesně nahlásit, v kolik hodin přijdu. Psal si to na papír a když jsem se zpozdila, byl velký malér. Následoval křížový výslech, nařknutí z nevěry, prostě peklo.
Vrchol nastal v den, kdy mi zavolal Kamil, již zmiňovaný spolužák ze střední. Bavili jsme se, co je nového, jak se má. Vtom mi Rosťa vytrhl mobil z ruky, začal na něj hulákat, ať mi dá pokoj, jinak že si ho najde a rozbije mu hubu. Pak ještě seřval mě, že jsem štětka a dal mi facku. Sebral se a odešel pryč.
Tu noc jsem celou probrečela. Ráno jsem mu zavolala, že je mezi námi konec. Sbalila jsem si věci a šla bydlet k rodičům. Mamka věděla, že je Rosťa žárlivý, ale s podrobnostmi jsem se jí až doteď příliš nesvěřovala. Když jsem jí vylíčila, jak se věci mají, koukala na mě s otevřenou pusou. Objala mě a chválila, že jsem učinila naprosto správné rozhodnutí. Zůstala jsem single. Ale je to lepší, než žít s takovým žárlivcem…
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
