Anna (62): Chtěla jsem jen háčkovat šatičky pro vnučku. Dnes díky nim úspěšně podnikám

Moje vnučka Kačenka byla zrovna doma s příušnicemi a hrozně se nudila. Pohádky v televizi ji nebavily, a tak mě poprosila, abych její panence ušila šaty. Protože mi šití nikdy moc nešlo, navrhla jsem, že jí zkusíme něco uháčkovat. Večer jsem vypárala starý svetr a vyrobila první kousek.

Vnučka byla nadšená a hned si přála dlouhou róbu, jakou nosí princezny. I když jsem si nebyla jistá svými schopnostmi, Kačenka mi natolik věřila, že jsem se s vervou pustila do práce.

Kristýna (66): V důchodu jsem se znovu zamilovala a rozkvetla. Dcera mou pozdní lásku přijala s pochopením

Háčkování jako byznys

V galanterii jsem koupila bílou vlnu a podle jedné staré knížky jsem začala tvořit. Práce mě pohltila a připomněla mi dětství, kdy jsme se sestrou háčkovaly dárky pro rodiče.

Když šaty viděla moje dcera Jana, byla překvapená. Netušila, že to umím, a hned prohlásila, že jsem umělkyně a že bychom to měly prodávat. Kačenka se sice rozplakala, že své princeznovské šaty nikomu nedá, ale Jana ji uklidnila, že tyhle jsou jen její a babička pro ostatní vyrobí nové.

Jana mi v telefonu ukázala fotky z internetu. Prohlížely jsme si neuvěřitelné vzory a háčkované výrobky od hraček až po košíky a tašky. Zdálo se mi, že bych většinu z toho zvládla, a v hlavě se mi začaly rodit vlastní nápady.

Moje druhá dcera Petra, která pracuje jako účetní, se hned nabídla, že nám pomůže s papírováním a založením e-shopu. Trochu jsem jejich nadšení brzdila, protože jsme zatím neměly žádné zásoby. Dcery ale byly neoblomné a chtěly kout železo, dokud je žhavé.

Hana (64): Rozhodla jsem se prodat dům a cestovat po světě. Děti mě nechápou a kamarádky mi závidí

Začala jsem podnikat

Kačenka vzala panenky v nových oblečcích do školky a měli byste vidět ten zájem. Maminky jejích kamarádek se začaly vyptávat, kde se dají takové originální kousky sehnat.

Brzy ke mně dorazily první zákaznice a odešly s plnou náručí šatiček i doplňků. Dokonce se ptaly, jestli mohou předat kontakt svým známým. Petra tehdy rozhodla, že musíme obchod spustit okamžitě.

Zpočátku se o technickou stránku staraly dcery. Petra s přítelem vytvořila stránky, Jana fotila výrobky a Kačenka panenkám dělala stylistku. Já jsem jen balila balíčky a chodila na poštu.

Jenže Petra měla hodně práce v zaměstnání a jednoho dne mi oznámila, že mě musí naučit, jak se internetový obchod ovládá. Bránila jsem se, že jsem stará škola a s počítači si nerozumím. Nakonec stačilo pár odpolední a zjistila jsem, že to není žádná věda. Když jsem poprvé sama aktualizovala nabídku, cítila jsem neuvěřitelnou hrdost.

Věra (63): Po odchodu do důchodu jsem myslela, že je konec. Osudové setkání na lavičce ale vše změnilo

Radost z práce i v důchodu

Dnes už nejsem jen babička na vaření a hlídání, ale také podnikatelka. Můj malý e-shop sice nevydělává miliony, ale dává mi pocit smysluplnosti a je z toho hezké přilepšení k důchodu.

Z výdělku plánuji vzít v létě Kačenku na dovolenou k moři a na podzim si konečně dopřeji tři týdny v lázních v Luhačovicích.

Jako by se mi do žil vlila nová energie. Člověk i v podzimu života potřebuje mít nějaký cíl a činnost, která ho naplňuje, aby cítil, že to všechno má stále smysl.

Tereza (64): Myslela jsem, že už mě nic nečeká. Kamarádka mi ukázala, že život v důchodu může být zábava

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].