Jana (64): Výlet s vnučkou začal jako fiasko, ale nakonec jsme se báječně pobavily

Mám úžasnou vnučku Zuzku, která je mým největším pokladem. Od chvíle, co jsem v důchodu, se můj život točí hlavně kolem ní, ale vůbec mi to nevadí. Zuzka už několik týdnů snila o tom, že na vlastní oči uvidí alpaky, které zahlédla v televizi. Neustále se ptala, kdy už konečně pojedeme do mini zoo. Jednoho dne jsem se tedy rozhodla její přání splnit, sbalila jsem batoh s občerstvením a vyrazily jsme na výlet.

Dita (52): Snažím se vytvořit si vztah s vnučkou, ale dcera mi hází klacky pod nohy

Zklamání v mini zoo

U vchodu do mini zoo byl obrovský transparent s usměvavou alpakou a nápisem: „Farma plná radosti – navštivte naše alpaky!“ Zuzka nadšeně poskakovala a ukazovala na obrázek. U pokladny seděla mladá dívka, které jsem s úsměvem řekla, že jsme přijely hlavně kvůli alpakám. Dívka se zamračila a oznámila nám, že alpaky jsou momentálně na výstavě a vrátí se až za tři dny.

Jako náhradu nám nabídla ovce, kozy, poníka a králíka jménem Štefan, kterého si prý můžeme pohladit. Zuzka se mě zklamaně zeptala, kde jsou její alpaky. Naštvaně jsem dívce z pokladny řekla, proč nesundali alespoň ten obří plakát. Prý to šéf nechtěl, protože jsou to jen tři dny.

Stály jsme tam, já v šoku a Zuzka s čím dál větším zklamáním v obličeji. Hlavní hvězdy naší výpravy si prostě vzaly volno. Snažila jsem se vnučku utěšit, že i kozy a ovečky mohou být zábavné, i když v duchu jsem byla naštvaná. V sedmi letech je naštěstí každá koza skoro jako jednorožec, takže se Zuzka po chvíli začala usmívat. Řekla jsem jí, že když už jsme tady, tak si alespoň pohladíme toho Štefana. Zamířily jsme do areálu a já jsem se modlila, aby náhodou i on neodjel na nějakou výstavu.

Kristýna (64): Dovolená s vnučkou mě moc nelákala. Ale pak jsem mezi lamami našla novou lásku

Stala jsem se kozí princeznou

Štefan byl obrovský, chlupatý tvor, který ležel rozvalený v kleci a na Zuzančino lákání krmením reagoval jen líným pootevřením oka. Zaměstnanec mini zoo nám s úsměvem vysvětlil, že Štefan má „filozofický přístup k životu“ a za ničím se nehoní.

Poté přišly na řadu kozy. Sotva jsme vešly do jejich ohrady, jedna mi bez okolků strčila hlavu do kapsy bundy. Další, menší, mi začala olizovat kalhoty. Zuzka se smála, a vtom na mě z boku skočila třetí koza a opřela se mi o nohu. „Babi, ty jsi kozí princezna!“ volala vnučka a nemohla se přestat smát.

Po dobrodružství s kozami jsme se přesunuly k výběhu s ptactvem, kde stál nádherný páv. „Konečně někdo s noblesou,“ povzdechla jsem si. Zuzka ho prosila, aby rozložil ocas, ale páv ji ignoroval.

Miroslava (75): V mé rodině se rodí jen dívky. Vsadila jsem se s těhotnou vnučkou, že také nebude mít kluka

Užily jsme si to

I přes počáteční zklamání a chaos jsme si to nakonec užily. Když jsme odcházely, špinavé a rozcuchané, Zuzka se na mě podívala a řekla, že to bylo skvělé. A já jsem s ní musela souhlasit. Sice nic nešlo podle plánu, ale smály jsme se, až nás bolela břicha.

Cestou k autu Zuzka prohlásila, že Štefan je její nejoblíbenější králík, protože je „sám sebou a nic nemusí předstírat“. Její dětská moudrost mě dojala.

„Tak kdy sem zase přijedeme?“ zeptala se Zuzka. Chvíli jsem přemýšlela. „Možná příští týden,“ odpověděla jsem. „Ale jen pod podmínkou, že tam Štefan stále bude. Bez něj by ten výlet neměl smysl.“ Zuzka mě pevně objala a zašeptala, že mě má ráda, i když mě olizují kozy. Možná je někdy nejlepší, když věci nejdou podle plánu.

Marie (72): Mám čtyři vnučky, ale nemůžu si pomoct, opravdu ráda mám jen jednu

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].