Bára (27): Našla jsem si skvělého přítele. Naši ho ale neberou, nemá totiž vysokou

smutná žena
deprese
úzkosti
Zdroj: Freepik

Bára pochází z rodiny akademiků a začala chodit s Markem, který má jenom učiliště. Jí samotné to nijak nevadí, ale pro její rodiče je nižší vzdělání dost zásadní překážka.

Alena Stárková
Alena Stárková 03. 06. 2025 10:00

S Markem jsme se seznámili zcela náhodou v baru na oslavě jedné naší společné kamarádky. Skvěle jsme si rozuměli, Marek byl hodný a přátelský kluk a hned jsme si domluvili rande. To se také vydařilo, opravdu jsme si sedli, měli hodně společného a protože jsme oba aktivně hledali vztah, netrvalo dlouho a začali jsme spolu chodit.

Doufala jsem, že ho v pořádku přijmou

Mám vystudovanou vysokou školu, konkrétně architekturu. Momentálně si po vzoru tatínka dodělávám doktorát. Pocházím z rodiny akademiků, na vysokoškolském vzdělání si oba moji rodiče velmi zakládají. Byla jsem tedy trochu nervózní, když se mě po měsíci chození s Markem začali vyptávat, kdy ho potkají. Marek má totiž jen výuční list, hned po škole začal pracovat jako automechanik. Nikdy mi nevadilo, že vysokou školu nemá, byl pracovitý, uměl se o sebe postarat a hlavně jsem ho měla opravdu ráda. „Chci tvoje rodiče poznat, jsi přece moje přítelkyně,“ řekl mi, když jsem mu jednou sdělila svoje obavy o tom, jak ho přijmou, „myslím si, že je dokážu zaujmout i bez školy. To přeci není to nejdůležitější.“

Z první rodinné večeře se stala katastrofa

Věřila jsem tomu, co říká. Doufala jsem, že se rodiče dokáží přenést přes to, že nemá titul. Když jsem ho ale přivedla na první rodinný oběd, přesvědčila jsem se o opaku.

Naši okamžitě začali výslech o tom, proč školu nemá, hned jsem poznala, jak na něj hledí z vrchu a jak ho tiše odsuzují. Bylo to hrozné a ačkoliv se Marek opravdu snažil, cítila jsem napjatou atmosféru a to, jak nekomfortně se pod drobnohledem rodičů cítí. Snažila jsem se téma rozhovorů stále odvracet k našim společným koníčkům, dovolené a dalším nevinným tématům, ale marně. Uprostřed večeře si moje mamka najednou rázně odkašlala a pronesla něco, za co se budu stydět do konce života.

Moje máma se zachovala naprosto povrchně

„Vždycky jsem si k tobě představovala někoho úspěšného, Báro,“ začala svůj monolog a u toho mi soucitně položila dlaň na ruku, „někoho cílevědomého a schopného. A hlavně vzdělaného. Nejsem si jistá, jestli tady automechanik je pro tebe.“

U stolu zavládlo hrobové ticho. Atmosféra by se dala krájet. Hned jsem se podívala na Marka. Bylo vidět, že mu bezcitný komentář mé matky velmi ublížil.

„Myslím, že bych měl jít, zvedl se okamžitě od stolu a bez jakéhokoliv dalšího slova odešel. Chtěla jsem hned vyrazit za ním, ale můj táta mě zastavil.

„Nech ho jít, bude to tak lepší. Maminka má pravdu. Měla by ses porozhlédnout po někom schopnějším.“

Styděla jsem se za vlastní mámu

Neposlechla jsem ho a podařilo se mi Marka zastavit u vchodových dveří.

„Omlouvám se. To nikdy říkat neměla.“ začala jsem se omlouvat, bylo mi úplně do pláče. Marek se jen smutně usmál. Jemně mně pohladil po rameni. „Důležité je, že se milujeme. Neboj, na pokrytce jsem zvyklý.“

Naši ho nikdy nepřijali

Moji rodiče se nikdy nesmířili s tím, že mám přítele bez vysoké školy. Na každé návštěvě jsme s Markem čelili urážkám a nesouhlasným pohledům, často se ani nesnažili zakrýt, jak jím opovrhují. Marek je ale skvělý chlap a naučil se s tím žít. Srazy s rodinou jsme omezili na minimum a trávíme čas hlavně spolu. Jsem přesvědčená o tom, že škola není v životě tím nejdůležitějším.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Topmodelka Pavlína Němcová bojovala o syna dlouhých dvanáct let: Soudu vadilo, že jsem mladá

Topmodelka Pavlína Němcová bojovala o syna dlouhých dvanáct let: Soudu vadilo, že jsem mladá

Související články

Další články