Patricie (39): Můj přítel je skvělý, ale něco mu chybí. Pak jsem poznala jeho bratra a šla jsem do kolen

Patricie (39): Můj přítel je skvělý, ale něco mu chybí. Pak jsem poznala jeho bratra a šla jsem do kolen
Zdroj: Freepik

Patricii bylo s přítelem Vojtěchem fajn, ale žádnou velkou zamilovanost necítila. Ta se sice později dostavila, jenže v neobvyklé situaci. Patricie totiž zjistila, že stojí tváří v tvář jeho jednovaječnému dvojčeti...

Michaela Hájková
Michaela Hájková 04. 05. 2023 07:00

Na Vojtovi (40) mi moc záleželo, je to fajn chlap. Jednou k nám ale přišel na návštěvu Pavel, jeho jednovaječné dvojče. A tehdy jsem ucítila silné zajiskření...

Klapalo nám to, ale bylo to trochu „nemastné a neslané“

S Vojtou jsem se znala pár týdnů a zdálo se, že se budeme vídat dál. Řekli jsme si, že už můžeme náš vztah pojmenovat tak nějak oficiálně. To mělo znamenat, že už se nebudeme rozhlížet dál a chodíme výhradně jen spolu. Necítila jsem sice žádné příjemné mrazení, neslyšela v dáli pověstný orchestr, ale říkala jsem si, že je to tak možná i lepší.

Teprve poté jsme se rozhodli představit si vzájemně rodinu a kamarády. Pozvala jsem Vojtu k rodičům na večeři a všichni vypadali spokojeně. Pak jsem se měla seznámit s Vojtovými sourozenci a při té příležitosti jsme uspořádali opulentní večeři.

Stála jsem u plotny a míchala polévku, když zazvonil zvonek. Pak přišel Vojta do kuchyně, ochutnal polévku, usmál se na mě a řekl, že je vynikající. Koukala jsem na něj celá zkoprnělá. Něco bylo jinak! Po zádech mi projel mráz a dala bych ruku do ohně za to, že jsem zaslechla i nějaké smyčce.

Jeho bratr se mi líbí mnohem víc

Že by v našem vztahu konečně nastal ten slavný okamžik, od kterého jsem oficiálně zamilovaná? Jak jinak si vysvětlit, že se najednou při pohledu do Vojtových očí cítím úplně jinak? Pak ale promluvil někdo za mnou. Chvíli jsem si připadala jako v nějaké komedii. Dva totožně vypadající muži a můj zmatený výraz...

Vojta a Pavel byli bratři, jen mi jaksi nikdo dopředu neřekl, že jsou dvojčata. A téměř k nerozeznání! Já je ale rozeznala snadno, Pavel se mi líbil mnohem víc. Bylo to možná tím strništěm, kterého jsem si prve nevšimla. V jeho očích však bylo něco „víc“.

Pak dorazila ještě jejich sestra a prostíralo se k večeři. Snažila jsem se nedívat moc dlouho na Pavla, přestože mě to k němu táhlo. Mluvil s nadšením o svojí práci a cestování a byl celkově takový živější než můj Vojta. Měl úžasný smysl pro černý humor, což mi u Vojty chybí.

Vím, že bych si vybrala jinak

Ne, že by mi dal někdo na výběr. Ale kdybych mohla, vybrala bych si Vojtovo dvojče. Ale co teď s tím? Paradoxem je, že jsem sice zamilovaná do Pavla, ale utěšuji se, že Vojta vypadá stejně. Tajně si představuji, že je to ten druhý.

Jen doufám, že se nikdy neprořeknu a třeba během vášnivé chvíle nevykřiknu Pavlovo jméno. V létě bychom se všichni měli setkat na chalupě. Nevím, zda je to dobrý nápad. Kamarádka mi radí, ať raději zapomenu na oba. Známe se krátce, není pozdě vztah utnout. Kouká z toho jen trápení.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články