Dnes uběhlo přesně 662 let od slavnostního otevření Karlštejna. Jak tenkrát tato velkolepá událost probíhala?

27. března 2019
Pixabay
Pixabay

Karlštejn je středověký hrad v katastrálním území Budňany v městysi Karlštejn v okrese Beroun. Leží asi 30 km jihozápadně od Prahy, uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras. Založen byl kolem roku 1348 jako soukromé reprezentační sídlo římského císaře a českého krále Karla IV. Jak probíhalo jeho slavnostní otevření, kterého se zúčastnil i sám panovník?

Sláva všude kolem a přítomnost českého krále a římského císaře Karla IV. V takové atmosféře se 27. března 1357 otevíraly brány hradu Karlštejn. Ten se majestátně tyčí nad třpytivou hladinou Berounky, asi 8 kilometrů od Berouna v chráněné krajinné oblasti Český kras.

Karlštejn byl založen českým a římským králem, pozdějším císařem Karlem IV., jako poměrně skromná stavba o jedné věži. Záměr uložit zde korunovační klenoty Svaté říše římské a svatých ostatků pojal Karel až později, a to v roce 1356. Úměrně tomu byly přistavovány nové věže.

Slavnostního zahájení stavby dne 10. června 1348 se spolu s Karlem IV. účastnil i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stavba probíhala mezi lety 1348–1357. Vnitřní výzdoba hradu byla dokončena v roce 1365. České korunovační klenoty sem byly převezeny na začátku 15. století a stalo se tak pravděpodobně na příkaz Karlova syna Václava IV.

S postupem doby však přestaly obranné systémy hradu stačit stále účinnějším vojenským prostředkům, a proto byly korunovační klenoty 22. června 1619 převezeny na Pražský hrad a o šest let později zrušil císař Ferdinand II. úřad karlštejnských purkrabích. Zároveň byl hrad převeden do užívání českých královen.

Na konci třicetileté války byl hrad dobyt švédskými vojsky a začal chátrat. V roce 1755 darovala hrad Marie Terezie nově vzniklému Ústavu šlechtičen. Protože však hradu nebyla věnována patřičná pozornost, chátral dál. Zaslouženého zájmu se mu dostalo až v době národního obrození. Roku 1812 jej navštívil sám císař František I., který věnoval peníze na jeho opravu. Rozsáhlé opravy hradního sídla probíhaly v letech 1887–1905 a jejich cílem bylo vrátit hradu jeho gotickou podobu. Při poslední stavební úpravě a rekonstrukci z konce 19. století získal hrad dnešní romantickou podobu.

Nyní jsou zpřístupněny prostory Císařského paláce a Mariánské věže. K zajímavým interiérům patří Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Královská ložnice, Audienční síň, Sál předků s portrétní galerií českých panovníků, Hodovní síň a Hradní pokladnice v Mariánské věži. Přístupná je i Studniční věž s 80 metrů hlubokou studnou.

Rozhodně tedy využijte blížících se jarních teplých dnů a na jeden z nejúchvatnějších hradů České republiky se vypravte podívat. Po cestě k hradu potkáte mnoho míst, kde můžete uhasit žízeň, doplnit energii, dát si lahodnou kávu nebo koupit ratolesti nějaký ten suvenýr. No a pokud se vám do kopce šlapat nechce, využijte vláčku, který k němu jezdí, nebo si zaplaťte koňské spřežení, abyste cestu měli i s dostatečnou romantikou.