Facebook
Instagram
Všichni už dávno víme, že přítel Google nám v mnohém může pomoci. Ale je to přesně podle hlášky: Dobrý sluha, špatný pán. Když mu totiž věříme až moc, pak se nám to může pěkně vymstít.
Uvázal jsem si na krk balvan. A vypadalo to tak slibně! Krásné děvče krev a mlíko, žádná vychrtlina, plná chuti do života. Aspoň to tak vypadalo – ale to jsem se šeredně mýlil.
Rychlá svatba
A byla svatba. Věřte nebo ne, po pár měsících známosti mě moje milá nahnala do chomoutu. Žila sama, rodiče měla někde na Slovensku. Podle jejich slov žádný zvláštní zájem o ni nejevili. A byla prima, proč bych do toho nešel? I když, jak o tom tak přemýšlím, trochu nátlak tam byl. „Miláčku, žiju tady v Česku už dlouho a potřebovala bych to trošinku zlegalizovat… a no a milujeme se, ne? Tak bysme se mohli vzít.“ Tak nějak to na mě zkoušela, nejlépe v poloze ležmo a – dosáhla svého. I když sexu jsem si moc neužil, protože občas ji něco bolelo – tu hlava, tu záda, tu ruka…
Neomylný doktor Google
Vzali jsme se (jen se dvěma svědky a pár kámoši v závěsu) a Ilona se ke mně nastěhovala. Do té doby jsme se vídali spíš venku, pokud jsme nehupli do postele, ale většinou to bylo jen o víkendech. Jsem hodně zaměstnaný, takže na nic moc nebyl čas. I to byl jeden z důvodů, které Ilona uvedla, když mě lovila. Abychom spolu mohli být pořád. A taky že by nemohal s někým žít jen tak na hromádce. Tak jsem podlehl. Pár dní po svatbě bylo všechno fajn a pak, v sobotu ráno, Ilona začala kňourat: „Hrozně mě bolí hlava, na ten výlet bych asi radši nešla…“ Politoval jsem ji a šel jí uvařit čaj.
Když jsem se vrátil do ložnice, ležela v notebooku a začala mi vyjmenovávat všechny nemoci, které začínají bolestí hlavy. Počínaje migrénou, konče covidem a mezitím nechyběl ani nádor! Ulehla a proležela celý víkend. Za týden se situace opakovala, to ji zase škrábalo v krku: „Angína, žaludek, štítná žláza a určitě rakovina hrtanu!I“ vyjmenovala. Ach jo!
Na řadě je psychiatr
Uběhlo několik měsíců, kdy byla Ilona soustavně obtěžovaná nějakou bolístkou, ale ještě pořád to bylo snesitelné. Mezitím průběžně obtěžovala svoji lékařku, která ji zásobovala léky. Nevím, jestli jí věřila, že jí něco je, já už jsem tomu moc nevěřil. Protože večer si stěžovala, ráno jí nebylo nic. Mezitím ovšem prolustrovala díky Googlu všechny nemoci, které přicházely v úvahu. A byla spokojená.
Vrcholu ovšem její údajné zdravotní problémy dosáhly ve chvíli, kdy si vyžádala záchranku. Tak moc ji bolelo břicho, že to nebylo k vydržení! Přijela. Odvezla ji. Domů jsem ji vezl já. S diagnózou – větry. A i s tím byla schopná nejen ležet, ale polemizovat. „Kdoví co mi je, třeba mám zauzlovaná střeva, ti doktoři jsou ale břídilové!“
Už vím, co je Kyberchondrie a taky vím, že je to mnohem horší než obyčejná hypochondrie, protože my sami toho zdaleka tolik jako doktor Google nevíme! Co ale vím a co poradil mně je, že na řadě je ne internista nebo chirurg, ale psychiatr. Jinak se z toho Ilona nedostane. A ani já.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
