Aneta (65): Po smrti manžela se ke mně nastěhovala dcera. Nebyl to šťastný nápad

Aneta (65): Po smrti manžela se ke mně nastěhovala dcera. Nebyl to šťastný nápad
Zdroj: Pexels

Když Anetě zemřel manžel, věděla, že nechce propadnout smutku, ale dál žít. Její dcera Gábina se k ní hned nastěhovala. Začala ji zaměstnávat a kontrolovat. Aneta neměla chvíli klid, protože podle dcery neměla mít čas přemýšlet.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 02. 10. 2022 17:00

Když mi umřel manžel Ludva, slíbila jsem si, že nepropadnu smutku a budu se snažit normálně žít. Moje dcera Gábina (39) si ale umanula, že nesmím zůstat sama. Nastěhovala se ke mně i se svým synem. I když se to jevilo jako dobrý nápad, je to vlastně obráceně.

Po smrti manžela jsem nezůstala sama

Nebožtík Ludva byl poslední roky nemocný a já věděla, že brzy umře. Věděli jsme to oba a snažili se na to připravit. Nechtěl umírat v nemocnici, ale doma. Jeho přání jsem bez řečí splnila a starala se o něj do poslední chvíle. Gábina s vnukem za námi často jezdili a snažili se manželovi ty poslední dny zpříjemnit.

Když umřel, cítila jsem jak smutek, tak i částečnou úlevu. Péče o nemohoucího člověka je hodně náročná. Po pohřbu jsem si chtěla dát nějaký čas pro sebe a pak se znovu zapojit do běžného života. Ovšem než se tak stalo, moje dcera Gábina usoudila, že nesmím zůstat sama. Jednoho dne se u mě s vnukem Tomášem (12) objevili s taškama.

„Mami, my se k tobě dočasně nastěhujeme, abys nebyla sama," pronesla ve dveřích a vtrhla mi do bytu. Bude to chtít pár úprav, abychom se vešli, ale to zvládneme," začala nahlas uvažovat, jak mi to doma předělá. Nestihla jsem říct, že se nemusí stěhovat, ale to už měli vybalené věci. Nakonec jsem si řekla, proč ne, aspoň nebudu sama a těšila jsem se na společnost.

Dcera mě pořád zaměstnává

Gábina to ale už od začátku vzala za špatný konec. Začala mě každé ráno budit před sedmou. Musíš mít režim. Vstaň a připrav nám všem snídani," vyhnala mě z postele. Tady je seznam, co je třeba nakoupit. Peníze máš na stole," dodala a odešla do práce. Už v poledne mi volala a kontrolovala, co dělám. Když jsem řekla, že ležím a čtu si, začala nadávat.

„Najdu ti nějaký kroužek pro seniory. Nesmíš mít čas na přemýšlení..." práskla mi s telefonem. Večer už jsem vyplňovala přihlášku na kurzy pletení. Gábina se do své role zachránce vžila natolik, až mi tím začala lézt na nervy.

Já totiž nemám chvíli klid. Ona mě pořád někde honí. Od probuzení až do večera jsem pod neustálou kontrolou. Musím se hlásit jako malá holka a říkat, co dělám. Na tom přiblbém kurzu jsem poznala Vladimíra (65). Dali jsme se do řeči a on mě pozval na večeři. Když to dcera zjistila, zatrhla mi to. Vždyť ho ani  neznáš," kroutila hlavou.

Musela jsem se dceři postavit

„Co by tomu řekl táta?" křižovala se. Hele, chtěla jsi, abych žila. Tak žiju," reagovala jsem. To sice jo, ale nemyslela jsem, že si hned najdeš chlapa. Jsi vdova, trochu bys měla truchlit," hubovala mi. Vždyť ty jsi mě truchlit nenechala. Hned ses nastěhovala a od rána do večera mi říkáš, co mám dělat," naštvala jsem se.

Gábina mou reakci pochopila jako nevděk. Tak člověk ti chce pomoct a dočká se jen nevděku? Vždyť my tu nemusíme být," pronesla uraženě. To máš pravdu. Nemusíte, nikdo se tě neprosil," řekla jsem a bylo vymalováno. Gábina se odstěhovala stejně rychle, jako se nastěhovala. Nemluví se mnou. Asi čeká, že se omluvím. To se ale holka načeká, protože já nic takového v plánu nemám. Chci jen žít a mít klid. Věřím, že zvědavost ji nakonec donutí, aby mi zavolala.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články