Pavla (34): Manžel se mnou o ničem nemluví a dělá si, co chce. Připravila jsem mu drsnou odplatu

Naše manželství s Patrikem (39) prochází krizí, která nad námi nesmí získat moc. Z nějakého důvodu jsme spolu přestali komunikovat. Nesdělujeme si vůbec žádné informace, a to se na našem vztahu neblaze podepisuje.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (49): I po rozvodu žijeme a hádáme se s exmanželem v jednom bytě. Je to peklo

Naše komunikace začala upadat

Ještě před pár lety jsme si říkali každou hloupost. Kdo kde co slyšel, nebo kdo kdy přijde domů. Svého času jsme si i volali, jakmile jsme dorazili do práce. To proto, aby ten druhý věděl, že jsme v pořádku. U stolu jsme běžně komunikovali a já byla ráda za zdravý vztah. Po narození syna Honzíka se to ale změnilo.

Patrik se mnou přestal mluvit. Neříká mi o sobě vůbec nic. Ani to, kdy přijde z práce, nebo že se někde zpozdí. A pro mě je to dost limitující. Nemohu si pak nic plánovat, protože nevím, kdy se o syna postará, abych někam mohla. Někdy rozrazí dveře už ve čtyři hodiny, houkne na mě, že jde na pivo, a je pryč.

Když mu volám, abych se zeptala, co to má znamenat, telefon mi nebere. Nic se mnou nekonzultuje. Začal si o věcech rozhodovat sám. Třeba začal měnit naši zahradu, aniž by se zeptal, co si o tom myslím. Rozkopal půlku pozemku, protože chce bazén. Přitom jsme se vždycky shodli na tom, že my ho mít nebudeme.

Mohlo by Vás zajímat:

Libor (34): Chtěl jsem si dát ve vztahu pauzu, ale přítelkyně mi oznámila, že je těhotná. Vodila mě za nos

Manžel už se mnou vůbec nemluví

Bazén vem čert, mně vadí, že už spolu nemluvíme. Když to chci řešit, Patrik se po mně ožene, že na to nemá náladu. Rodinný čas si tráví po svém a s tím, že mi dopředu neřekne, kam jede, s kým jede a proč tam jede. Nejsem žádná stíhačka, ale myslím si, že když spolu dva lidé žijí a mají se rádi, musí spolu mluvit.

Naše večery poslední dobou stojí za starou belu. Když už je Patrik doma, je stejně myšlenkami někde jinde. Buď se zavře v dílně, nebo si pustí podcast a okolní svět ho nezajímá. Přede mnou zavírá dveře a já nevím, co se děje. Zvláštní je, že v ložnici to funguje dál. Musím s ním sice spát tak, jak on chce, ale uklidňuji se alespoň tím, že za změnou jeho chování nestojí milenka.

Jen musím zjistit, proč nemá potřebu se mnou mluvit. Klidně si k nám na sobotní odpoledne pozve své známé s tím, že mi nic neřekne. A já pak ani nemám co dát na stůl. Vypadám před nimi jako trubka. A zase. Když mu něco řeknu, není mi na to schopný nic kloudného odpovědět. Neumí mi říct, proč se mnou nekomunikuje.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (33): Přítel upřednostňuje syna z předchozího manželství. Naše společné dítě jde stranou

Potřebuji vědět, co se děje

Někdy si pak přijdu jako nesvéprávná. Objedná syna ke kadeřnici, ale já o tom nevím. Jen se zjeví ve dveřích, sedne do auta a jede s ním pryč. Jako by mu bylo zatěžko mi něco říct. Vzhledem k tomu, že promluva nepomohla, velmi nerada jsem začala hrát stejnou hru. Nemluvím s ním. Odjíždím se synem po obědě pryč a jemu nic neřeknu.

Nenechám po sobě vzkaz a doufám, že mu dojde, jak je to nepříjemné. Vím, že to nedělám správně, ale já už vážně nevím, co s tím. Možná už mě nemiluje a neví, jak to říct. I kdyby to hodně bolelo, potřebovala bych to vědět, protože jinak se nehneme z místa.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Alice (24): Měla jsem strach, že je máma nemocná. Ukázalo se, že trpí krizí středního věku

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.