Dana (56): Po třiceti letech manželství jsem byla nevěrná. Teď lituji, že jsem si to nedopřála už dávno

přemýšlí
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI

Dana celý život patřila mezi ženy, pro které byla partnerská věrnost samozřejmostí. I přestože svému muži odpustila několik nevěr, sama nikdy nepomyslela na to, že by ho podvedla. Pak se o ni začal zajímat výrazně mladší kolega a ona poprvé překročila hranici, kterou si celý život hlídala.

Martina Šebestová
Martina Šebestová 28. 10. 2026 10:00

Jsem třicet let vdaná, máme dvě dospělé děti a vždycky jsem si zakládala na tom, že se za své chování nemusím stydět. Manžel mi přitom nevěrný byl! O dvou jeho nevěrách vím jistě, na další mám podezření. Pokaždé jsem to nějak překousla, hlavně kvůli dětem. Nikdy jsem mu to nechtěla oplácet stejnou mincí – to neuznávám! Jenže dnes se na některé věci dívám jinak.

Mladší kolega mi začal otevřeně nadbíhat

Před několika měsíci k nám do práce nastoupil Tomáš. Je mu čtyřiatřicet, je pohledný, sebevědomý a od začátku se netajil tím, že se mu líbím. Nejdřív jsem jeho komplimenty obracela v legraci. Ale přiznávám, že mi velmi lichotily. V mém věku už člověk podobné věci neslýchá každý den.

Tomáš si se mnou začal psát a brzy bylo jasné, o co mu jde. „Nehledám vztah ani společnou budoucnost, neskutečně mě přitahuješ, chci se s tebou prostě pomilovat,“ napsal mi narovinu. Kupodivu mě jeho upřímnost neurazila. Věděla jsem, na čem jsem, a nemusela jsem se bát nějakých slibů o velké lásce. Několik týdnů jsem ho odmítala, ale zároveň jsem se na každou jeho zprávu těšila.

Udělala jsem něco, co bych od sebe nečekala

Jednou jsme po práci zašli na skleničku. Povídali jsme si, smáli se a pak mě Tom políbil. Neodtáhla jsem se. Naopak jsem ho políbila také. Nakonec jsme šli k němu… Zpočátku jsem byla nervózní, chvílemi jsem si připadala směšně, ale on v tom uměl chodit. Byla to moc příjemná návštěva.

Čekala jsem, že mě druhý den přepadnou strašné výčitky. Jenže nepřišly. Samozřejmě vím, že jsem manžela podvedla a že to není správné. Přesto jsem cítila hlavně radost. Tomáš se ke mně dál chová mile, sešli jsme se ještě jednou, ale nic víc mezi námi není. Ani jeden nechceme opustit svůj dosavadní život. A mně překvapivě vyhovuje, že z toho nemusí být žádný velký milostný příběh.

Najednou lituji úplně jiných věcí

Zaskočilo mě, že ničeho nelituji, nemám výčitky ani morální kocovinu. Naopak, lituji, že jsem si neužívala víc! Když se manžel spustil, seděla jsem doma, trápila se a připadala si méněcenná. Přitom jsem mohla také občas zažít trochu vášně a dobrodružství, aniž bych hned bourala rodinu. Neříkám, že by mi to tehdy vyřešilo problémy, ale měla bych pestřejší a „šťavnatější“ život a vzpomínky.

Manžel o ničem neví a říkat mu to neplánuji. Mám ho svým způsobem ráda a nechci se rozvádět. Včera mi Tom opět napsal: „Včera ti to moc slušelo, pojďme si to zase zopakovat…“ Zřejmě budu souhlasit, mám nejvyšší čas myslet také na sebe!


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články