Daniel (43): Ocitli jsme se na den bez internetu. Co se zpočátku jevilo jako katastrofa, dopadlo překvapivě dobře

Sobota ráno je u nás v rodině pokaždé stejné. Já si rád uživám samotu s notebookem, doháním práci, sem tam se podívám na sociální sítě nebo na nějaké video. Moje žena Denisa a naše dvě děti Martina a Milan hlučí někde v pozadí a já mám vždy svět jen pro sebe. Ale jedno sobotní ráno před několika týdny začalo všechno špatně.Celá rodina se ocitla bez připojení k internetu

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (29): Prošla jsem si peklem. Žárlivý přítel mi kontroloval mobil i návraty z obchodu

Celá rodina se ocitla bez připojení k internetu

Na displeji laptopu se mi objevila zpráva, že nemám připojení k internetu. Ani data na telefonu nefungovala. V panice jsem vyběhl z ložnice: „Nám nejde Wi-Fi?“ Manželka jen pokrčila rameny, zatímco ťukala do telefonu. "Nefunguje už od večera. Snažila jsem se to opravit, ale router normálně jde, jen do něj asi netečou data,“ informovala mě.

Na centrále našeho operátora nám oznámili, že jde o místní výpadek a pracují na nápravě. Během několika následujících hodin zavládl chaos. Nevěděl jsem, co dělat. Manželka odjela nakoupit, protože jsme nemohli objednat jídlo online. Martina s Milanem byli čím dál neklidnější a bloudili po domě jako ztracené duše. Snažil jsem se stáhnout do ústraní, ale jako bych nemohl najít klid.

Rozhodl jsem se Denise pomoct s obědem. Když jsme vedle sebe krájeli zeleninu, nemohl jsem si nevšimnout, že jsme spolu komunikovali nejvíc za poslední týdny. Byl to zvláštní a podivně příjemný pocit. Děti byly ale nezvladatelné. Běhaly kolem nás, hulákaly, že nemají ani televizi a nemohou si pustit Pokémony, a já proklínal sebe i výdobytky moderní civilizace.

Mohlo by Vás zajímat:

Regina (35): Nevidím důvod, proč by můj šestiletý syn měl mít mobil. Jenže manžel s tchyní mu ho dali k Vánocům

U oběda se rozproudila nečekaná debata

Když se podával oběd a Wi-Fi stále nefungovala, sešli jsme se u stolu. Každou chvíli jsme sahali po telefonech, které normálně ležely po ruce, ale bez internetu byly k ničemu. Nejprve bylo ticho, ale pak mě napadla jednoduchá otázka: „Tak jaký jste měli týden?“

Ta smršť, která se spustila, mě odzbrojila. Martina začala vyprávět o své nejlepší kamarádce ze školy a jejím nefér chování při tělocviku a Milan vykřikoval nějaká moudra o Pikachu. A já si najednou uvědomil, že ani nevím, co moje děti prožívají. Odpoledne jsme šli na procházku, bloudili po lese, dívali se na barvy podzimu a já byl unešen tím, co se kolem odehrává.

Večer se signál vrátil a já šel dodělat práci, manželka odepisovala na e-maily a děti se konečně podívaly na Pokémony. Vrátil se mi můj sobotní klid, ale občas si na ten den vzpomenu a netrpělivě čekám, až zas přestane fungovat Wi-Fi.