
Jana milovala vaření už od dětství, kdy v kuchyni okoukávala první triky od své maminky. Přestože ji rodina za její kulinářské umění neustále chválila, ona sama své schopnosti podceňovala a myslela si, že takhle přece vaří každý. Když jí dcera s manželem navrhli, aby začala svoje recepty sdílet na internetu, jen nevěřícně kroutila hlavou. Nakonec se však nechala přesvědčit...
Moje maminka umí naprosto skvěle vařit a péct. Každé jídlo, které mi udělala, když jsem byla dítě, jsem od ní naprosto milovala a mým největším snem bylo umět vařit jako ona.
Od mládí miluji vaření
Takže jakmile jsem byla starší, požádala jsem ji, aby mě naučila vařit a péct a ona tak s radostí učinila. Trávila jsem s ní hodiny a hodiny v kuchyni, pekla a vařila desítky, ne-li stovky jídel a s každým byla lepší a lepší. A jakmile jsem zvládala všechny možné techniky přípravy jídla, začala jsem si recepty vylepšovat a postupně si vymýšlet i svoje vlastní.
Když jsem se po střední škole odstěhovala, vařila jsem si ale primárně sama pro sebe, a tak jsem nikdy moc nevěděla, jestli jsem vlastně ve vaření dobrá. Rodina a moji kamarádi mě samozřejmě vždy chválili, nikdy jsem ale u nich nevěděla, jestli se mi nechtějí jen zavděčit. Nejlépe jsem tedy poznala, že mi vařit opravdu jde až o mnoho let později, kdy jsem si našla manžela a založila s ním rodinu.
Moje rodina má jídla miluje
Můj manžel Petr moje vaření naprosto miloval a vychválil mi každé jídlo, co jsem mu kdy připravila. Nesmírně mě vždy podporoval, postavil mi mou vysněnou kuchyň se všemi možnými spotřebiči, kupoval mi vše, co jsem potřebovala, zásobil mě kuchařkami. Když jsme pak měli děti a ony povyrostly, moje vaření si zamilovaly také. U nás doma se vždy všechno sní, nikdy nezůstávají žádné zbytky a naopak se přidává.
„Mami, ty vaříš tak skvěle,“ chválila si jednoho večera moje dcera Emilka jídlo, kterého do sebe ládovala již druhou porci, „měla by sis založit kuchařský blog, protože takhle dobré jídlo by měl ochutnat každý.“
Agáta (48): Naše manželství hnije stejně jako švestky v sadu. Manžel se ale raději schovává v garáži
Dceru napadlo, ať recepty přidávám na internet
„Ale prosím tebe,“ mávla jsem rukou potěšeně a dále jejím slovům nevěnovala pozornost. Můj manžel Petr se ale zarazil uprostřed sousta.
„To je vlastně ale skvělý nápad,“ poplácal naši dceru po rameni a vzhlédl ke mně, „to bys opravdu mohla. Vaření a pečení miluješ, nebylo by skvělé se tím i proslavit? A třeba si i vydělat?“
„Vařit umí každý,“ zavrtěla jsem hlavou odmítavě. Nevěřila jsem, že jsem nějak speciální.
Rodina mě neustále přemlouvala
„Ale ne tak dobře jako ty,“ připojil se náš syn Vojta, „opravdu bys to měla.“
Myslela jsem si, že jde o běžné chválení, moje rodina se ale nápadu opravdu chytla a založení profilu na sdílení mého vaření se stalo každodenním tématem. Děti mi slibovaly, že mi pomohou založit profil na sociálních sítích a že mě naučí natáčet videa, můj manžel mě neustále podporoval a naváděl, ať to zkusím.
Dlouho jsem se bránila, připadalo mi to jako hloupost… vařit přeci dovede každý, na tom není nic speciálního. Pak ale jednoho dne Petr domů přinesl kameru, co mi koupil speciálně na natáčení postupu vaření a bylo rozhodnuto. Budu své recepty sdílet na internetu.
Nakonec to byl skvělý nápad
A kupodivu to byla nejlepší věc, co jsem kdy udělala. Po prvním videu, co jsme nahráli, jsme byli všichni v rodině skeptičtí, protože ho nikdo moc neviděl a nelajkoval. Plán se najednou jevil hloupě, od druhého videa se ale vše nečekaně rozjelo a ohlas byl velmi dobrý. Můj recept se stal virálním a díky němu se mi na blogu i stránce s videí a e-recepty vytvořila komunita lidí, která se každým dnem rozrůstá.
Manžel mi pomáhá natáčet, děti videa stříhají a přidávají a já si pro radost, pro sebe, ale teď už i pro ostatní vařím. Je to skvělé a já teď opravdu vidím, že mé roky učení přinášejí ovoce a že jsem opravdu dobrou hospodyňkou. Dokonce uvažuji, že bych napsala kuchařku… možná by měla stejný úspěch, jako moje videa.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




