Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
David si se svou přítelkyní Janou pořídili před dvěma lety havanského psíka. Dali mu jméno Besky. Jenže Besky po čase začal vyvádět, když ho nechali doma samotného. Začal ničit věci a dělat silný hluk, až si začali stěžovat sousedi.
V době, kdy jsme si pořídili havanského psíka Beskyho, jsem pracoval z domova. Besky mi ležel celé dopoledne u nohou a poklidně spal.
Byl spokojený v mé přítomnosti
Přítelkyně ráno Beskyho vyvenčila a pak odešla do práce. Já pracoval z domova. Besky po procházce zaplul ještě ke mně do postele. Pak jsme si spolu udělali snídani a já začal pracovat. Besky si lehnul do pelíšku, který měl u mě pod stolem, a spal celé dopoledne. Po obědě jsme šli na procházku a já potom dále pracoval.
Po příchodu z práce ho vzala přítelkyně na krátkou procházku kolem panelového domu a na večerní procházku jsme šli společně. Besky první dva roky svého života nevěděl, co je to samota. Byl pořád se mnou nebo s přítelkyní. Radovali jsme se, že máme psa, který je hodný, klidný a poslušný.
Změna našemu psovi nesedla
Jenže jsem musel změnit zaměstnání a přestal jsem pracovat z domova. To byla pro Beskyho velká změna, kterou nepřijal. Bohužel jsme ho na situaci začali připravovat tím, že jsme ho občas nechali doma samotného. Besky zvládnul být doma hodinu. To byla doba, kdy doma nic nezničil, a vydržel spát v pelíšku.
Jenže když jsme zkusili interval prodloužit, bylo zle. Po příchodu domů na nás čekal minimálně roztahaný odpadkový koš po celém bytě nebo převrácený květináč a hlína na koberci. Nakonec nám nezbylo nic jiného než omezit Beskymu prostor, kde se mohl pohybovat, když byl v bytě sám. Jenže to se mu nelíbilo hodně.
Sousedi si začali stěžovat
„Sousede, to je vrchol. Váš pes vyje na celý barák. To se nedá vydržet. Udělejte s tím něco,“ dvakrát mě zastavil na chodbě soused, bydlící o poschodí níž. Styděl jsem se. Abychom s přítelkyní zjistili skutečný stav věci, vyslali jsme kamaráda na chodbu našeho domu. Potvrdil, že Besky je hlasitý a nepřetržitě vyje i deset minut v kuse.
Zatím to s přítelkyní řešíme tak, že Beskyho vozíme na dopoledne k rodičům, kteří ho v poledne vyvenčí a odvezou do našeho bytu. Přítelkyně letí po práci domů a doufá, že najde Beskyho spokojeného v pelíšku. Jenže to není řešení. Rodiče jsou ochotní hlídat psa do konce října a pak odlétají na delší dovolenou. Přemýšlím, že budu muset změnit zaměstnání a opět začít pracovat z domova.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
