Luboš (39): Manželka řeší kila navíc. Místo hubnutí tlačí na mě, abych přibral

V posledních měsících mě začala žena velmi nepříjemně popichovat, abych přibral. Prý jsem na chlapa moc hubený a nelíbím se jí. Údajně se jí stále někdo ptá, zda nejsem nemocný – myslím, že si vymýšlí a přehání. Jsem přesvědčený, že je „pes zakopaný“ jinde. Klára se vedle mě zkrátka cítí špatně. Jsme stejně vysocí, ale ne stejně širocí. Ale proč bych měl měnit svoje tělo, přejídat se a dokonce jíst nezdravé věci, jen proto, aby se má žena cítila líp?

David (36): Manželka se zbláznila do hubnutí. Netuší totiž, co mě ve skutečnosti rajcuje

Stále si stěžuje

Ještě před pár lety jsme s dětmi chodili po výletech, jezdili na hory, na kole, jednoduše byli velmi aktivní. Děti už o výlety nestojí a Klára jakbysmet. Sotva se donutí dojít pěšky do obchodu. Když nabrala první kila navíc, pokoušela se hubnout. Její diety jsem ale nechápal, stále cosi svačila, sice to byly samé drahé dietní tyčinky a podobně, ale mám pocit, že jedla víc než já. Zato se vůbec nehýbala. Během posledních dvou let přibrala snad 15 kilo, často mluví o tom, jak je se sebou nespokojená. Popravdě už to nemohu poslouchat…

„Ty ruce mám fakt ohavné, koukej, jak se to klepe! A ten podbradek, úplně vidím mou mámu a její sestru – fuj!“ běduje často. Ale vzápětí dodá: „Ale kde mám brát čas na hubnutí? Od rána do večera jsem v jednom kole.“ I já pracuji od rána do večera, ale do práce chodím za každého počasí pěšky a našeho psa venčím také jen já. Do práce si nosím krabičku s obědem a neustále neuzobávám oříšky, sušené ovoce, tyčinky a další obvykle nesmyslně drahé „blbosti“. Což jí ale neříkám. Je dospělá, ví to. Zato ona mě rozebírá neustále.

Cyril (38): Přiměl jsem přítelkyni k návštěvě nutričního terapeuta. Bohužel to dopadlo jinak, než jsem plánoval

Manželka mě popichuje

„Včera se mě sousedka ptala, jak to děláš, že jsi stále tak štíhlý? Prý jestli nejsi nemocný,“ pronesla žena u večeře. A hned poté se mě zeptala, zda si nepřidám alespoň maso. „Jíš míň než naši kluci a mně se vždycky líbili pořádní chlapi…“ pronesla. Kluci se smáli a já ji ignoroval. Jenže pokračovala, měla další z mnoha přednášek o tom, jak má chlap vypadat, kolik toho má sníst a podobně.

„Kláro, mně je takhle dobře, jsem zdravý, nemám hlad. Rozhodně neplánuji přibírat,“ odpověděl jsem a tím to pro mě skončilo. Jenže ona „ryla“ dál: „Kdybys měl aspoň trochu bříško…“ Už jsem toho měl dost, večeři jsem schválně nedojedl, věděl jsem, že ji naštvu – proč si na mně léčí své komplexy?

Sandra (37): Manžel tvrdil, že mu moje nadváha nevadí. Vše se změnilo v onen osudný den na koupališti

Nevydržel jsem to

Proč mám nést odpovědnost za její nespokojenost? Svou paní mám ale pochopitelně rád, a tak jsem se jí pokusil pomoci jinak. Navrhl jsem jí, že spolu můžeme chodit cvičit. Vysmála se mi: „Nemám čas ani náladu. Ty tomu vůbec nerozumíš!“

Chtěl jsem být chápavý, pomoci jí, ale místo toho jsme se začali opět hádat. A pak už jsem to nevydržel a vyštěkl jsem: „Nechci po tobě, abys kvůli mně hubla, tak po mně nechtěj, abych ztloustnul!“ Strašně se urazila a už týden máme tichou domácnost. To se tak chovají všechny ženy? Nebo mám prostě smůlu?

Další příběhy ze života →

Laura (44): Jako dítě jsem prý byla tlustá. Dnes na objemná stvoření chodící po ulicích jen zírám