Denisa (26): Létání mě vždy děsilo, pak se stalo něco nečekaného. V oblacích mě nepotkala katastrofa, ale láska

Spokojená, šťastná, radostná
Zdroj: Freepik

Strach z létání má kdekdo a o to větší, když musí cestovat sám. Denisa musela letět pracovně do Madridu. Obavy z pádu letadla ji naprosto paralyzovaly, když vtom se na palubě stalo něco neuvěřitelného.

Jana Jánská
Jana Jánská 09. 02. 2024 10:00

Cestovat letadlem byla vždycky moje noční můra. Letecké katastrofy se nestávají každý den, jízda v autě je mnohem nebezpečnější,“ uklidňovala mě máma, když jsme spolu kdysi letěly na holčičí víkend do Londýna. Možná měla pravdu, ale já strach z létání neuměla ovládat. Věděla jsem, že sama nikdy nepoletím. Ale nikdy neříkej nikdy.

Žaludek jsem měla stažený a na čele studený pot

Začala jsem pracovat v jedné kosmetické firmě a dostala nabídku zúčastnit se dvoudenního semináře v Madridu. Mohlo to zvýšit mé šance na kariérní postup, ale letět sama?

Nakonec převládla touha po poznání a odhodlání překonat obavy. „Musím svůj strach přemoct,“ povzbuzovala jsem se, když jsem stála na letišti. Každý krok ke gateu byl ale boj, žaludek jsem měla stažený a na čele studený pot.

Celá jsem se při vzletu třásla, pak jsem ucítila dotek

V letadle jsem se snažila strach ovládnout, ale nešlo to. Měla jsem zavřené oči a srdce mi bušilo jako o život. Celá jsem se třásla, když začalo letadlo prudce stoupat. A pak jsem ucítila dotek na ruce. Otevřela jsem oči a viděla vedle sebe okatého sympaťáka. Chytl mě pevně za ruku. „Všechno bude v pořádku,“ řekl anglicky a usmál se.

„Já jsem Carlos. Už jsi byla někdy v Madridu?“ začali jsme se bavit a s každou další větou se můj strach rozplýval. Cítila jsem se v bezpečí. Carlos byl vtipný a pozorný. Jeho hluboké hnědé oči mě přitahovaly.

Carlos mě zbavil strachu z létání a přinesl mi lásku do života

Po přistání jsme si vyměnili kontakty a slíbili si, že se další den setkáme. Jakmile mi skončily semináře, sešli jsme se v centru a povečeřeli. Další den mě vyzvedl odpoledne na hotelu a ukázal mi krásy španělské metropole. Naše vzájemná náklonnost rostla každou minutou, kterou jsme spolu trávili.

Večer jsme pak objevovali španělskou kuchyni a tančili flamenco. „Deny, jsem tak rád, že jsem tě poznal,“ zašeptal mi do ucha. „Já taky, snad se nevidíme naposled,“ opětovala jsem mu polibky. Po návratu do Čech jsme začali létat jeden za druhým, kdykoliv to šlo. Carlos mě zbavil strachu z létání a dnes už jsou to dva roky, co spolu žijeme u nás. Je to můj anděl, kterého mi seslalo samo nebe.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve

Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve

Související články

Další články