Diana (35): Máma mě odmala kritizovala a ponižovala. Rozhodla jsem se ji konfrontovat, ale nedopadlo to vůbec dobře

hádka
zklamání
nesouhlas
spor
Zdroj: Freepik

Diana celý život trpí matce toxické chování. V dospělosti už ale sebrala zkušenosti, informace a hlavně odvahu, aby se jí postavila. Matka ale ze sebe udělala největší chuděrku.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 06. 03. 2024 10:00

Zjistila jsem, že se s mámou vídám jen z povinnosti. Přeci jen mě porodila a měla bych jí být vděčná. Jenže se chová tak hrozně, že je mi vedle ní vyloženě úzko.

Máma mě nikdy moc nepodporovala

Nemám úplně ideální vztah s mámou. Chápu, že je to celkem běžné, přijde mi to ale zároveň moc smutné. Jednou bych chtěla mít sama dceru a s tou mít hezký vztah. Mám pocit, že bych se jí nikdy nesnažila shodit nebo zesměšnit její touhy. To třeba moje máti dělala vždy.

Už když jsem byla malá, vtloukala mi do hlavy, že nejsem dost hezká. Stále bylo třeba oblečením něco zakrývat, případně prodlužovat. Když se mi líbil pěkný kluk, říkala, ať si najdu radši někoho normálního, jako jsem já. Léta mi trvalo začít se dívat na krásu vlastníma očima.

Máma mě neuměla podpořit ani ve škole. Když mi něco šlo, brala to jako samozřejmost. Jinak ale zdůrazňovala, že jsem ve všem průměrná a musím se s tím spokojit. Jakýkoliv úspěch jsem pak brala jako omyl. Chápu, že máma asi neměla snadné dětství a neponižovala mě schválně. Asi si myslela, že upřímnost je lepší než v dítěti pěstovat falešnou naději. Vychovala ale zamindrákovanou holku bez snů a nadějí.

Mámě nevoněli moji partneři ani práce

Když jsem se od mámy konečně odstěhovala, bála jsem se ukázat jí svou maličkou garsonku. Nakonec jsem se tomu ale nevyhnula. Vyslechla jsem si, že ona by v takové díře žít nechtěla a že stoprocentně brzy přilezu zpátky. I kdybych ztratila práci, k mámě už bych nešla. Bez ní mi totiž bylo mnohem lépe.

Na moje zaměstnání měla rovněž nemístné poznámky. Práci asistentky s oblibou posměšně nazývala "holka pro všechno". Jakmile došlo na partnery, máma nenechala na nikom nit suchou. Postupně jsem ji přestala svým klukům představovat a jí raději tvrdila, že jsem sama. To se pak nechala slyšet, že jsem možná "nepřiznaná lesba". Svůj poslední objev jsem jí raději zatajila, nechci, aby mi kazila radost a stav zamilovanosti.

Když jsme jednou během pěkného odpoledne seděly s kávou v parku a já jí vyprávěla o úžasné knize, přerušila mě: "Jíš ty vitamíny? Připadáš mi bledá jako mrtvola. Dcera naší sousedky teď měla rakovinu prsu, ve třiceti!" Zírala jsem na máti, s níž se snažím roky vyjít, a ztrácela jsem poslední zbytky trpělivosti: "Mami, musíme si vážně promluvit."

Vyčetla jsem mámě, jak se ke mně chová

Všechno jsem jí takzvaně vyklopila. Jak je negativní, celý život mě jen shazuje a všechno vždycky obrátí do nějaké hrůzy. "Jestli s tím něco neuděláš, přestaneme se vídat. Tvoje společnost mi nedělá dobře," pronesla jsem podle jedné rady psycholožky. Myslela jsem, že začne křičet nebo se urazí a odejde. Matka se však rozplakala, jaký je chudák.

Celý život dělá vše jen pro mě a pro bratra. Jak si můžu dovolit ji takhle zranit. Od té doby se toho moc nezměnilo, chová se stejně. Já se s ní ale vídám o polovinu méně a mám v plánu omezit kontakt na nutné minimum. Někdy je psychické zdraví důležitější než vlastní krev. Seznámila jsem se s přítelovou maminkou a ta je moc fajn. Škoda, že ho jen tak neseznámím s tou svou.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Marta Jandová obětovala rakovině prsa, vaječníky i šanci na druhé dítě: Nechtěla jsem umřít jako bratr a maminka

Marta Jandová obětovala rakovině prsa, vaječníky i šanci na druhé dítě: Nechtěla jsem umřít jako bratr a maminka

Související články

Další články