Elena (34): S manželem si plníme sen o bydlení. Rady příbuzných nám ale lezou pořádně na nervy

Už toho mám vážně plné zuby. První rok jsem brala rady ostatních s úsměvem. Ale třetí rok už mám nervy na pochodu. Rodiče opakují neustále to samé a melou hlouposti.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslav (53): Jediná dcera mě zklamala. Nechápu, že nechce nosit moje příjmení

Nové trendy důchodci nepobírají

Se Ctiradem jsme žili deset let v paneláku. Naše dvě dcery měly pokojíček tak malý, že musely mít patrovou postel a jeden psací stůl, u kterého se střídaly. Já s manželem jsme spali na rozkládací pohovce v obývacím pokoji. A jednoho dne jsme si řekli dost. Začali jsme dělat kroky k našemu vysněnému bydlení.

Takže jsme oslovili jednoho architekta, se kterým jsme konzultovali naše představy o bydlení. Vznikl z toho projekt, který přesně naplnil naše sny a touhy. Vzali jsme si vysokou hypotéku, koupili pozemek a začali stavět. Něco svépomocí, něco nám stavěla firma. Od prvního kopnutí ale máme asi osm rádců, kteří nešetří kritikou a vše by dělali jinak.

Mohlo by Vás zajímat:

Karla (51): Na svatbě dcery jsem hasila průšvih. Málem došlo k anulování sňatku a vyhodili bychom spoustu peněz a času

Domov, kde budeme žít my a nikdo jiný

Dům si stavíme pro sebe. Budeme v něm žít my. Naše rodina, přesto máme okolo sebe nejbližší příbuzné, kteří nás skoro každý den atakují dobře míněnými radami. „Elenko, jednou budete litovat. To není praktické řešení,“ neustále opakuje moje mamka ohledně našeho obývacího pokoje, kde máme zvýšený strop a místnost je vysoká skoro sedm metrů.

Argument, že se nám to líbí, nikoho nezajímá. Tchyni zase leží v žaludku vysoká okna. „Kdo to bude umývat? A víte, že vám bude ucházet teplo skrz ta obrovská okna?“ strachuje se tchyně minimálně třikrát do týdne. Ano, naše prosklená stěna je netradiční, ale nám se to líbí a zainvestovali jsme do kvalitních oken, takže nemáme strach, že by byl dům špatně odizolovaný.

Mohlo by Vás zajímat:

Eliška (36): Tchyně nás přesvědčila, ať koupíme pozemek na kraji města. Nečekala jsem, že nás podrazí

Jejich rady mě obtěžují

Už jsem na dobře míněné rady svých příbuzných alergická. Ruku k dílu nepřiloží, jen mají milion poznámek. Já i manžel jsme nadšení. Plníme si svůj sen a rozhodně nejsme z těch, co by si nenechali poradit od odborníků. Nalezli jsme nejvhodnější řešení a propojili ho s našimi sny. Vytvořili jsme netradiční bydlení, které nám bude dělat radost.

V domě je dostatek místa a všichni máme svou místnost, kde můžeme hledat soukromí. Dcery mají každá svůj pokojíček, manžel má pracovnu. Já mám vysněnou posilovnu ve sklepě a v domě je jedna místnost, kde možná bude mít v budoucnu pokojíček třetí dítě, které plánujeme. Samozřejmě tchyně má za to, že je naše rodina již kompletní.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dominika (33): Tchyně říká, že nejsem skutečná máma, protože jsem rodila císařem