Ema (30): Chtěla jsem mít v našich žertících poslední slovo. Přítelova nečekaná odveta mě ale totálně paralyzovala

S Otakarem jsme se škádlili a dělali si naschvály. Měla to být jen legrace, odlehčení vážného vztahu. Každá odveta nabrala větší rozměr a intenzitu. Ke konci jsme si dělali opravdu nechutnosti a byla to drsná legrace. Ta skončila obsahem koše na odpadky v mých vlasech.

Karla (46): Se sousedem jsme si dělali naschvály. Když jsem byla na dně, byl nakonec jediný, kdo při mě stál

Legrace musí být

Když jsme se k sobě s Otakarem nastěhovali, byli jsme z toho kroku nervózní. On asi hlavně proto, že tušil jaký další krok by měl následovat. Po dvou letech chození bychom se měli zasnoubit a já to tak rozhodně cítila. Já se bála hlavně toho, že se náš vztah změní k horšímu. Vždy jsem si pochvalovala bydlení zvlášť. Míjely nás hádky kolem úklidu a podobně. Teď budeme jako ty páry, co řeší, kdo nevynesl odpadky.

Abychom tu vážnost situace trochu odlehčili, začali jsme si provádět drobné „kanadské žertíky“. Začala jsem s tím já, to se přiznávám. Měla jsem zkušenosti, vyrůstala jsem se dvěma bratry. Hrozně ráda jsem Otakara děsila v koupelně. Když byl ve sprše, nalila jsem mu do sprchového koutu na hlavu pořádný hrnek ledové vody. Pokaždé srandovně zaječel.

Nenechal to jen tak a chtěl mi to oplatit stejně, jenže já se otužuji a nic mi to nedělalo. A tak to začalo. Sůl v cukřence, která mi pokazila několik ranních káv. Pasta na zuby na klice, to jsem znala z tábora. Rozkvetlé lilie po bytě ve vázách, Otakar se mohl ukýchat. Na oplátku jsem musela trpět v lednici jeho tvarůžkovou pomazánku, která zamořila celou kuchyň a ani ji neměl v plánu konzumovat.

Agáta (32): Zamilovala jsem se do řemeslníka, který mi předělával byt. Místo společné budoucnosti jsem se dočkala odmítnutí

Začali jsme to přehánět

Neměli jsme už žádné hranice. I před známými jsme si dělali naschvály. Jako by byl pořád apríl. Nikdo náš humor nechápal a občas ani já ne. Stávalo se, že jsem byla vážně naštvaná. Když mi Otakar vypral oblíbený svetr tak, že se srazil, pomstila jsem se mu s gustem. Jeho košile se rozpárala až v momentě, kdy měl poradu v práci. Stačilo švy trochu nastřihnout. Hned věděl, která bije.

Pořád jsme to ale brali s humorem. Nemyslela jsem si, že bychom se řítili do problémů nebo snad nějaké krize. Pak mi ale Otakar nalomil podpatek a já si málem zlomila nohu. To byl pro mě konec legrace. „Tohle musí přestat, začíná se nám to vymykat z rukou,“ řekla jsem vážně a můj přítel souhlasil.

Problém vězel v tom, že jsem mu ještě chtěla ten podpatek oplatit. Přece nebude mít poslední slovo? Chtěla jsem udělat poslední žertík a pak s tím přestat. Málem zlomená noha, to si přeci právem zaslouží tvrdou odvetu. Neměla jsem už chuť dělat něco nebezpečného. Jen nějakou škodolibost. A pak můj zrak padl na kočičí záchod.

Ivan (45): Přítelkyně mě opustila a zanechala mi svého zablešeného psa. Nakonec mi tím přihrála novou lásku

Výkaly a odpadky

Otakar se chystal s kamarády na cyklovýlet. Měl vždy připravenou svačinku, jenže tentokrát jsem mu přibalila sáček s kočičími hovínky. A má to! Z výletu se mi přítel neozýval, tušila jsem, že je naštvaný. Ale neměla jsem ponětí, jak moc. Nevěděla jsem, že svačinu rozbalil za jízdy, když šilhal hlady a pořádně se na sáček nepodíval.

Večer se vrátil domů, a já jsem se na něj vítězoslavně usmála. On nehnul brvou, přešel k našemu odpadkovému koši, vytáhl mlčky pytel a vysypal mi ho na hlavu. „Tak a teď jsme si kvit a být tebou, už s tou srandou skončím, nebo skončím já s tebou,“ prohlásil a já jen polkla. Asi jsem to vážně přehnala.

Jana (32): Přítel mě odtáhl na venkov a chce, abych se starala o hospodářství. Já mám ale o svém životě úplně jinou představu

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].