Hanka (28): Přítel se nedokáže vzdát filmů pro dospělé. Mrzí mě, že mu nestačím

S Andrejem jsem chodila zhruba tři roky, než jsme se rozhodli, že je čas se sestěhovat a začít bydlet společně. Andrejovi jsem stěhování navrhla já a k mé radosti souhlasil. Shodli jsme se, že jsme spolu už dlouho a že jsme připraveni náš vztah posunout dál, a právě společné bydlení se zdálo vhodným začátkem.

Alice (35): Můj manžel snil o kupě dětí a domku se zahradou. Když mu jeho plán vyšel, neunesl tlak a utekl jako zbabělec

Sestěhovali jsme se s přítelem

Měli jsme již oba po škole, měli jsme stabilní zaměstnání a dost peněz na to, společně platit dražší nájem za lepší byt. A tak jsme si našli hezké bydlení s balkonem, vystěhovali se z našich dosavadních domovů, nakoupili nábytek a další věci, co bylo potřeba a sestěhovali se spolu do nového.

Byla jsem nadšená, Andrej byl neskutečný pohodář, a věděla jsem, že soužití s ním mi bude vyhovovat. Stejně jsem u něj trávila spoustu času, občas i několik dnů v týdnu, a měla jsem pocit, že nám vše perfektně funguje.

Zpočátku se všechno zdálo skvělé. Asi po měsíci jsem si ale začala všímat něčeho divného.

Jakub (36): Nechal jsem drahé hodinky v trezoru a odjel na Šumavu jako obyčejný kluk. Moje identita ale nakonec praskla

Často v noci mizel

Když jsem se jednoho dne probudila uprostřed noci a hmátla v posteli vedle sebe, abych se k Andrejovi přitulila, nebyl tam. Přišlo mi to divné, ale usoudila jsem, že si třeba odskočil na toaletu. Rozhodla jsem se nedělat si s tím starosti.

O pár dní později se to ale stalo znovu. A pak znovu. Andrej nejméně třikrát týdně uprostřed noci někam zmizel – zavřel se v obýváku nebo v koupelně – a pak se zase vrátil do postele a spal dál. Chtěla jsem ho s tím konfrontovat, ale pak se jednoho dne vše vyjasnilo.

Stalo se to opět v noci. Byla jsem venku na kamarádčině oslavě rozlučky se svobodou. Bylo hrozné horko, já jsem skoro nejedla a hodně jsem toho vypila. A tak se mi udělalo špatně. Z oslavy, která měla trvat až do rána, jsem odešla možná v jedenáct hodin večer.

Ivan (31): Moje přítelkyně zbožňuje mikrofon, jenže její zpěv rve uši. Na oslavě mých narozenin mi zařídila neskutečnou ostudu

Tohle jsem rozhodně neměla vidět 

V křečích a celá omámená jsem vešla do našeho bytu a snažila jsem se být co nejvíce potichu, protože jsem si myslela, že Andrej už spí. Když jsem ale vešla do obýváku, zjistila jsem, že nespí.

Andrej seděl úplně nahý na gauči, na stolku před sebou měl notebook, ze kterého hlasitě hrálo video, které mě zaskočilo. Byl to nějaký film pro dospělé. Andrej ho s rozzářenýma očima sledoval a u toho měl ruku v klíně. Když mě spatřil, jak tam vykuleně stojím, vykřikl a prudce zaklapl počítač, ze kterého se linuly hlasité zvuky ženské rozkoše.

„Hani, co tady děláš? Myslel jsem, že budeš celou noc pryč,“ rozkoktal se a snažil se zakrýt.

„Ty se koukáš na filmy pro dospělé?“ zeptala jsem se ho překvapeně a veškerý alkohol ze mě rázem vyprchal.

Andrej se ošil. „Ne… ano… občas,“ připustil, protože mu bylo jasné, že jsem všechno musela vidět, „někdy prostě potřebuji upustit páru.“

Lucie (29): V tchynině království pro mě nebylo místo. Když se mě nezastal ani manžel, sbalila jsem si kufry

Prý je na to zvyklý

„Ale vždyť spolu spíme, jsi ve vztahu… od toho jsem tu přece já, ne?“ zeptala jsem se nechápavě a přišla k němu.

„Jsem na to zvyklý, dělám to celý život,“ vyhrkl a oblékl si kalhoty. „Když jsme spolu nebydleli, pouštěl jsem si tahle videa skoro každý den… Nemohu toho prostě jen tak nechat. Dělá mi to dobře.“

„Takže i když máš partnerku, tak se potřebuješ dívat na cizí ženské?“ utrhla jsem se na něj. Byla jsem rozzlobená, ale hlavně překvapená a asi trochu smutná. Tohle přece zadaní muži nedělají. Měla bych mu stačit já, neměl by potřebovat někoho dalšího.

„O nic nejde, neberu to tak, že se koukám na cizí ženy,“ snažil se mi situaci vysvětlit. „Prostě jsem na to zvyklý.“

Danuše (70): V domě dcery jsem žila jako duch, vnoučata zajímal jen počítač. Nakonec mě děti raději odložily do domova důchodců

Slíbil, že toho nechá, ale lhal

A tak jsem zjistila, že se můj partner po nocích kouká na videa pro dospělé. Řekla jsem mu, že bych byla ráda, aby přestal, že si přece vystačíme sami. Souhlasil. Opravdu jsem ho už nikdy nenačapala samotného v noci v obýváku.

Brzy jsem ale zjistila, že svůj slib není schopen dodržet. Jednoho dne, když náhodou po obědě usnul, jsem se mu potají podívala do počítače. A nenašla jsem nic jiného než hambatá videa.

Mrzí mě to a nevím, co mám dělat. Není to dostatečný důvod, abych se s ním rozešla, ale zároveň si připadám trochu potupená a zrazená. Nevím, jestli je to normální. Neměl by chtít jenom mě? Neměla bych mu stačit? A není to už náhodou nevěra?

Aleš (48): Po deseti letech jsem chtěl dát otci druhou šanci. On však svým výstupem v kavárně potvrdil, že se nikdy nezmění

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].