Facebook
Instagram
Eva byla upřímná a pravdivě zodpověděla partnerovi Jonášovi otázky ohledně své minulosti. Jenže Jonáš byl žárlivý a neuměl vstřebat nabyté informace. Jeho scény vedly k rozchodu.
S Jonášem jsem se seznámila na internetové seznamce. Padli jsme si do oka a začali spolu chodit. Proběhlo několik schůzek a oba jsme byli nadšení. Shodli jsme se, že po mnoha otřesných schůzkách jsme konečně potkali protějšek, se kterým máme chuť být ve vztahu.
S přítelem jsme detailně probrali bývalé partnery
Jonáš byl komunikativní. Rád otevíral různá témata a potom o nich diskutoval. Naše několikahodinové povídání o čemkoliv se sklenkou vína v ruce jsem milovala. "Evi, a dnes si dáme téma na tělo. Minulost. Partneři. Vzpomínky," navrhnul Jonáš. "Hele, já nevím, zda je to dobrý nápad. Já jsem s minulostí srovnaná. Zažila jsem, odžila a šla dál. A nevím, zda se mi bude líbit poslouchat o tvých láskách. A naopak. Je to dost ožehavé téma," usmála jsem se.
Jonáš mi řekl, že je absolutně nad věcí. A tak jsme si povídali. Upřímně jsem mu zodpověděla veškeré otázky a sama mluvila o svém životě. I Jonáš byl sdílný a jeho minulost byla pestrá. Stejně jako ta moje. Měla jsem za to, že nemusím nic upravovat, že si mohu dovolit být autentická v pocitech, postojích i emocích. A to jsem se šeredně spletla. Jonáš byl totiž chorobně žárlivý. Naše debata pro něj znamenala zdroj informací, které si svým chorým mozkem předělal k obrazu svému.
Přítel začal nesmyslně žárlit a dělat scény
Jonáš žárlil na mého bohatého exmilence, a kdykoliv jsme jeli autem okolo drahé restaurace, kam jsme chodili, Jonáš přibrzdil a řekl: "Brzdím, ať se můžeš podívat alespoň zvenčí. Já nemám prachy, abych tě tam vzal." Když jsme se dohadovali o letní dovolené, chtěli jsme si splnit vtípek z prvního rande a jet se podívat do Polska k Baltu. Jenže Jonáš to pojal po svém: "No jo, se mnou můžeš jenom k Baltu. Já nemám na to, abych tě pozval na Bali." To, že jsem si Bali z velké části zaplatila sama, už bylo nepodstatné. Jonáš to viděl svou optikou.
A v tomto duchu Jonáš hláškoval i několikrát za den. Informace ode mně včlenil do našeho života, vhodně si je upravil a neustále se s nimi porovnával. Když mi pípla zpráva, okamžitě řekl dostatečně nahlas, abych to slyšela: "No jo, to asi píše ten chlap, co jsi ho měla jako milence před pěti lety. To zkouší, jestli má šanci si zasouložit. Známe chlapy." Jonášovo chování bylo otravné a já neměla chuť se neustále bránit nebo vyvracet smyšlené hovadiny.
Můj pohár trpělivosti přetekl jednoho večera
Chtěli jsme si udělat pěkný večer. Otevřeli jsme si lahev vína, mazlili se v posteli a navzájem se vzrušovali. Pak jsme si otevřeli druhou lahev a byli už trochu opilí. Smáli jsme se a já myslela, že se schyluje k vášni. Spletla jsem se. Jonášovi se najednou změnily oči, byly zlé a začal křičet: " Ty jsi taková mrcha. Přesně takhle jsi chlastala víno s jedním milencem. Jsi mi to říkala. Že jste celou noc pili a souložili." Jen jsem koukala, jak Jonáš vstal a odešel z bytu.
Druhý den přišel jakoby nic. Prý měl blbou opici. Řekla jsem mu, že toho mám dost. Že i on mi řekl věci, na které bych mohla žárlit. A musím se s tím nějak vypořádat. Taky se mnou sdílel intimní věci z minulosti, krásné chvilky, vzrušující momenty, excelentní sexuální zkušenosti a mimořádné ženy, které ho v životě formovaly.
"Jonáši, tu hru na pravdu jsi navrhnul ty a já se domnívala, že je to cesta k poznání se navzájem. Mimořádná událost, kdy se navzájem odhalíme a odhodíme vše. Ukážeme se psychicky nazí. Ale tys to zneužil a mě už ta tvoje přízemní žárlivost nebaví," ukončila jsem svou řeč i vztah s Jonášem. Jako ponaučení do budoucna jsem si vzala to, že minulost je minulost. A nikomu do ní nic není. I kdyby úmysly byly sebečistší.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
