
Eva a její manžel Petr se kvůli náročnému budování společné firmy odcizili. Pod tíhou povinností a stresu zapomněli, že nejsou jen obchodní partneři, ale i manželé. Eva tušila, že se něco děje, ale nečekala, že nepůjde jenom o nevěru.
S manželem jsme se před lety pustili do společného podnikání. Bylo to nesmírně náročné a od začátku jsme se potýkali s jedním problémem za druhým. Časem se mi narodil syn a o dva roky později dcera. Nikdy jsem nezůstala dlouho doma na mateřské, jakmile to jen trochu šlo, vracela jsem se do práce. Naštěstí mi maminka pomáhala s hlídáním.
Manžel se vytrácel z domu
Byly to hektické roky. Přes den práce, odpoledne děti, večer domácnost. Bylo těžké nechat pracovní neshody v kanceláři a doma přepnout z kolegů na partnery a rodiče. Ačkoliv nám to ve firmě klapalo skvěle, v osobním životě jsme se rok od roku víc a víc vzdalovali.
Projevovalo se to plíživě. Každý si udělal své povinnosti a pak už jsme neměli energii trávit čas spolu. O intimním životě ani nemluvě, ten přestal existovat. Pak jsem si všimla, že Petr má čím dál častěji odpolední a večerní schůzky. Vracel se domů, když už jsem spala.
To mě zneklidnilo. Opakovaně jsem se ho ptala, jestli máme ve firmě potíže, o kterých nevím. Dokonce jsem se snížila k tomu, že jsem naznačovala, že bych pochopila i nevěru. Vždycky mě ale ujistil, že se nic neděje.
Pravda byla horší než pouhá nevěra
Rozuzlení přišlo rychleji a bylo drsnější, než jsem čekala. Jednoho dne jsem v kanceláři vyřizovala papíry, manžel ještě něco řešil ve skladu, když jsem zaslechla křik. Pak do kanceláře vtrhla žena, která byla asi o deset let mladší než já. Za ní běžel můj muž, bledý jako stěna.
Bez okolků na mě vychrlila: „Vy jste Petrova manželka? Tak byste měla vědět, že je otcem mého půlročního syna. A už dlouho mi slibuje, že se s vámi rozvede.“ Zřejmě jí došla trpělivost, takže mi chtěla říct, jak se věci mají. Stála jsem tam jako opařená, neschopná jediného slova. Pak jsem se prostě sebrala a odešla.
S Petrem jsme vyřešili majetek, péči o naše dvě děti a samozřejmě i rozvod. Ve firmě už nepracuji, ale manžel mi dal dost peněz za můj podíl. Dnes žiji s dětmi sama a jsme spokojení. Máme na sebe víc času, jezdíme na výlety a užíváme si klidnější život. Musím říct, že se mi docela ulevilo.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




