Hana (44): Manžel si na dovolené v Itálii umanul, že bude sbírat houby. Dostal nás kvůli tomu do průšvihu

Na tu dovolenou jsme šetřili tři roky. Dva týdny v Toskánsku, v domku pronajatém kousek od městečka nedaleko Sieny, nás dohromady stály 78 000 korun.

Já si představovala moře, víno a klid. Karel si už doma balil nůž na houby a proutěný košík. Smála jsem se tomu, myslela jsem, že si dělá legraci. „Prosím tě, kdo jezdí k moři na houby,“ řekla jsem mu ještě nad kufry v předsíni.

Houby jsou jeho život

Karel houbaří od dětství, naučil ho to jeho táta. Chodili spolu na Šumavu každý podzim, celých třicet let. Když tchán předloni zemřel, Karel z lesa udělal svoji kapličku. Chodil tam sám, vracel se klidnější.

Tomu jsem rozuměla a nikdy jsem mu to nebrala. Jenže tohle byla Itálie. „Karle, ty tady ty houby neznáš. Doma jo, ale tady můžou růst věci, co u nás nejsou,“ říkala jsem mu první večer na terase.

Mávl rukou, že hřib je hřib všude na světě. Jenže večer jsem v telefonu četla článek o rodině, která se v Itálii otrávila houbami, a spát jsem šla vyděšená.

Lucie (32): Tři roky jsem si odpírala vše pro dovolenou snů. Manžel ale za naše společné úspory tajně koupil lesní chatrč

Slíbil mi, že nepůjde na houby

Druhý den jsme se kvůli tomu poprvé pohádali. Přečetla jsem mu ten článek a dodala, že i zkušení houbaři se spletou v cizí krajině, protože místní druhy vypadají podobně a nejsou totéž.

„Celý život sbírám houby a ty mi nevěříš?“ ohradil se dotčeně.

Odpověděla jsem, že nejde o důvěru, ale o to, že neumím italsky. A nejbližší česká nemocnice je šest hodin autem.

Nakonec si povzdechl. „Tak jo. Máš pravdu. Nechám to být,“ slíbil mi.

Anna (36): Dovolená v Chorvatsku měla náš vztah zachránit. Místo toho jsem tam pod hvězdami odhalila manželovu krutou lež

Překvapení v kufru auta

Karel se ráno chodil projít, říkal, že si zvyká na vedro a že mě nechce budit. Vracel se kolem deváté, spokojený, voněl lesem. Nedošlo mi, co se děje. Dokonce jsem si říkala, jak hezky to celé zvládl. Jak mu ty procházky svědčí a jak je hodný, že kvůli mně nechal houby na doma.

Devátý den jsem šla do auta pro opalovací krém, který jsem tam nechala po výletu. V kufru jsem našla plátěnou tašku a v ní houby.

Stála jsem u toho otevřeného kufru asi minutu bez hnutí. Nešlo o houby. Šlo o to, že mi týden lhal do očí a každé ráno se vracel s úsměvem. Že jsem vedle něj seděla u večeře a nic nepoznala.

Vzala jsem tašku a odnesla ji na terasu. Karel zrovna krájel rajčata a pobrukoval si.

Položila jsem tašku na stůl. „Cos mi slíbil?“ zeptala jsem se.

Jen odložil nůž a utřel si ruce do utěrky. „Hani, já je znám. Beru jen to, čím jsem si stoprocentně jistý,“ řekl klidně. A pak dodal větu, která mě zabolela víc než ta lež. „S tátou jsem sbíral třicet let. To mi nemůže vzít ani Itálie, ani ty.“

Simona (42): Manžel chtěl na dovolené sedět u vody a čekat na ryby. Tak jsem sedla na kolo a našla parťačky na dámskou jízdu

Pořádně drahé houby

Neudobřili jsme se, ale řekla jsem si, že když už ho nezastavím, aspoň půjdu na houby s ním. Ať vidím, co bere, a ať u toho někdo je, kdyby se něco stalo.

Jedenáctý den jsme vyrazili do lesa nad vesnicí spolu, v šest ráno, ještě za chladu. Po návratu k autu jsme zažili šok. Vedle nás parkovala policie. Z auta vystoupili dva muži v uniformách, zdvořilí, ale neúprosní. I se svou chabou angličtinou jsem pochopila, že chtěli povolení ke sběru.

Žádné jsme neměli. Vůbec jsme nevěděli, že v Toskánsku na houby potřebujete povolenku a že platí denní limity. Pokuta byla 200 eur, skoro pět tisíc korun, a houby nám zabavili. Karel se snažil lámanou angličtinou vysvětlovat, že je zkušený houbař.

Starší z mužů jen pokrčil rameny. „Pravidla platí i pro zkušené,“ řekl anglicky a podal nám složenku.

Stála jsem vedle a mlčela. Nebylo co dodat, všechno, čeho jsem se bála, se stalo. Jen jinak, než jsem si to celou dobu malovala.

Cestou zpátky jsme mlčeli. Ne kvůli pokutě. Kvůli tomu, že jsem celý týden vypadala jako hysterka, a nakonec jsem měla pravdu. Měl se na ty houby vykašlat.

Simona (49): Společná dovolená měla zachránit naše manželství. V hotelové hale ale přišel šok, po kterém už nebylo cesty zpět

Pojedeme na houby spolu

Večer jsme seděli na terase. Karel přiznal, že ranní procházky plánoval ještě doma, že si o tamních hřibech četl už v květnu.

„Já se ti bál říct, že to potřebuju. Od tátovy smrti je sbírání hub pro mě terapií,“ řekl mi tiše. Poprvé za dva roky o tátovi řekl víc než jednu větu.

„Já to chápu. Netrápí mě košík hub, ale týden lží na dovolené, na kterou jsme si šetřili tak dlouho,“ dodala jsem smutně.

Poslední tři dny jsme prochodili po vinicích v okolí. Karel mi jen ukazoval v telefonu fotky hub, které nasbíral předtím.

Po návratu domů si našel houbařský spolek, se kterým jednou týdně chodí na houby. Příští podzim jedeme na Šumavu, poprvé půjdeme spolu na místa, kam chodil sbírat houby s tátou.

Jarmila (52): Myslela jsem, že do kempu jedeme zachránit náš vztah. Manžel byl ve svém živlu, ale já ne

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].