Hanka (35): Dlouho jsem nemohla otěhotnět, nakonec mi pomohl zvláštní dárek od malého chlapce na hřišti

Pocházím z velké rodiny, proto jsem vždy snila o tom, že budu mít spoustu dětí a plný dům. Přestože jsme se s manželem snažili o miminko už před svatbou, úspěchu jsme se nedočkali. A vdávala jsem se před šesti lety...

Mohlo by Vás zajímat:

Gábina (29): Někdo se mě snažil uhranout. Od silných bolestí hlavy a nevolnosti mi pomohl až amulet modrého oka

Dlouho jsem nemohla otěhotnět

Když už to trvalo pár let, začali jsme chodit po doktorech. Výsledkem je, že oba jsme v pořádku, ale z nějakého důvodu to nejde. Doporučovali nám umělé otěhotnění. Jenže když jsem se podívala na to, jak ten proces probíhá, dostala jsem strach.

A tak jsme se vrátili k přirozenému způsobu početí. Myslím, že čím déle jsme to zkoušeli, tím méně nás to bavilo. Manžel navrhoval adopci, ale to jsem také nechtěla. Neúspěch ovlivnil i naše manželství. Přestali jsme spolu mluvit i spát. Mám pocit, že ve vzduchu visel rozchod...

Mohlo by Vás zajímat:

Nikola (34): Staré žebračce jsem dala své poslední peníze. Na oplátku mi do života přinesla štěstí

Potkala jsem kluka, se kterým si nikdo nechtěl hrát

Nedokázala jsem trávit čas doma, proto jsem každý den chodila na procházky do parku. Sedla jsem si kousek od dětského hřiště a koukala na lidi, co měli v životě štěstí. Záviděla jsem jim, že mají děti. Jak ráda bych pobíhala po hřišti nebo měla písek i za krkem...

Po nějaké době jsem si všimla malého kluka, který si hrál stranou od ostatních dětí. Jeho máma seděla na lavičce s telefonem a hlavu zvedla jenom málokdy. Proč si někdo pořídí dítě a pak si ho nevšímá? Když jsem viděla toho osamělého chlapce, do očí se mi vždy začaly hrnout slzy.

Jednoho dne si přinesl papírové letadélko. Chvíli chodil po hřišti, ale neměl tam nikoho, komu by ho ukázal. Tak si ho začal házet sám. Pak se zvedl vítr, letadélko se vzneslo do výše a zmizelo v parku. Kluk chvíli zmateně stál, pak začal natahovat. Zvedla jsem se a šla za ním. "Neboj, já ti ho najdu. Počkej tady," řekla jsem klukovi a vyrazila do parku.

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (27): Po smrti kamaráda jsem nenáviděla celý svět. Zahodila jsem i amulet pro štěstí, který se mi pak záhadně vrátil do života

Darovaný kámen mi přinesl vytoužené těhotenství

Prolezla jsem celý park, pak jsem našla letadélko ve větvích jednoho stromu. Ze země jsem na něj nedosáhla, musela jsem vylézt na strom. Nedělala jsem to snad dvacet let. Ale povedlo se a za chvilku jsem podávala letadlo šťastnému chlapci. "Děkuji," pronesl a šel si házet dál

Kdykoliv jsme se od té doby potkali, vždy mi vesele zamával. Jednou mi ukazoval, že mám jít za ním. "Teto, proč jsi pořád tak smutná?" zeptal se mě. "Mám jeden sen, ale asi se mi nikdy nesplní," řekla jsem mu neurčitě, protože by nebylo vhodné zatěžovat tak malého chlapce svými problémy. "Když jsem smutný, pevně sevřu svůj kámen pro štěstí. Pak se mi zlepší nálada. Jeden jsem přinesl i pro tebe," řekl a podával mi malý kámen pomalovaný modrou barvou.

Usmála jsem se na něj, poděkovala a kámen si vzala. Bylo dojemné, jak takový malý človíček přemýšlí. Kámen jsem nosila v kapse a někdy jsem ho sevřela ruce. Pak přišel podzim a já toho kluka na hřišti přestala vídat, možná už nastoupil do školy a snad si konečně našel kamarády. Moc bych mu to přála. Mně totiž ten kámen přinesl štěstí. Teď jsem v pátém měsíci a čekám rovnou dvojčata. Lékař mi říkal, že je dobře, že jsme to nevzdali. Ale já vím, že se to povedlo díky neobyčejnému dárku od jednoho malého kluka...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Edita (35): Amulet od Egypťana mi přinesl štěstí, ve které jsem už vůbec nedoufala

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.