Facebook
Instagram
Edita v sílu amuletů nikdy moc nevěřila. Pak si ale z Egypta jeden přivezla a změnila názor. Cenný suvenýr z Hurghady jí přinesl nejeden úspěch, ale také opravdové štěstí.
Do Egypta jezdím léta hrozně ráda. Rudé moře s bohatým korálovým podložím je jako stvořené pro šnorchlování a potápění. K tomu azuro a klid v hotelových komplexech, které se často nacházejí přímo u pláže. Nevadí mi ani noční lety, nepříjemné jsou jen střevní problémy, které tam nejen mě občas postihnou. Místní léky mi ale rychle zaberou a člověk má od Faraonovy pomsty pokoj.
Amulet mě zaujal na první pohled
Pro dovolenou u moře jsem si stejně jako každý rok vybrala Hurghadu. S manželem jsme zvolili termín na konci května. Bylo to tam úžasné jako vždycky. Užívali jsme si a jednoho dne se po večeři vydali na krátkou procházku mimo hotelový areál. Egyptští obchodníci nás tradičně lákali do svých krámků, ale jejich vábení jsme, byť někdy s obtížemi, odolávali.
Pak mě však zaujal jeden malý stánek, u něhož postával drobný prošedivělý stařík. Zubů neměl mnoho, byl ovšem vtipný, usměvavý a mluvil docela dobře anglicky. Vedle různobarevných látek, krystalů a dalších věcí mě v jeho zboží zaujal bílý amulet připomínající klubko nití. Uvnitř přitom zářil malinký bleděmodrý kamínek. „To je chalcedon. Majiteli přináší štěstí a úspěch. Nesmíte ho ale sundat, ani na noc, jinak ztratí svoji moc,“ vysvětloval mi Egypťan.
Amulet se mi opravdu líbil, byť jsem nevěřila v jeho sílu, ale chtěla jsem ho za každou cenu. Suvenýr jsem nakonec usmlouvala na 25 dolarů a večer před odletem jej nasadila na krk. Těžko říct, jaký měl vliv na následující dění. Každopádně o dva dny později jsme letěli domů a mně se stal malér. Když jsem přišla na terminálu k odbavení, zjistila jsem, že nemám pas!
Můj ztracený pas našel řidič autobusu
Zbledla jsem, začala u přepážky panikařit a jako zběsilá prohledávala příruční zavazadlo. Jenže nikde nebyl. Začala jsem vzlykat, když mi najednou kdosi klepe na rameno. Byl to řidič autobusu, který nás vezl na letiště, a asi tušíte, co držel v ruce… „Zapomněla jste si ho na sedadle,“ vysoukal ze sebe lámanou angličtinou. V návalu euforie jsem ho objala, děkovala mu a vrazila mu do ruky bakšiš. Měla jsem štěstí, že jsem zrovna stála u přepážky, kam zašel a poznal mě podle fotografie.
V letadle jsem pak tiskla nadšením svůj amulet a zhluboka si oddechla. Po návratu domů se pár týdnů nic zvláštního nedělo. Amulet jsem však dál poctivě nosila. Asi dva měsíce poté si mě zničehonic zavolal můj přísný nadřízený. Měla jsem ze schůzky docela nahnáno. Hlavou mi blesklo, co po mně může chtít, a bála se průšvihu. Místo toho přišlo milé překvapení. Řekl mi, že je s mojí prací dlouhodobě spokojen a rozhodl se, že mi zvedne plat. Nešlo přitom o malou částku. Úpravou mzdy jsem byla nadšená a nemohla tomu vůbec uvěřit.
Narodilo se mi dítě, ve které jsem už nedoufala
Absolutní vrchol pak přišel o půl roku později, kdy mi gynekolog řekl, že jsem v šestém týdnu těhotenství. O miminko jsme se s partnerem už pár let neúspěšně snažili a tahle zpráva pro nás byla nejkrásnější za celou dobu našeho desetiletého vztahu. Narodil se nám krásný a zdravý chlapeček, který nám roste jako z vody.
Nevím, jestli ke všem pozitivním událostem napomohl můj amulet, já jeho účinku ale opravdu věřím. Nepříjemnosti se mi zatím vyhýbají. Snad tomu tak bude i nadále...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
