Hedvika (41): Dávám dceři volnost, kterou jsem já neměla. Ostatní rodiče mě ale svým strachem děsí

Příběhy o životě: Dávám dceři volnost, kterou jsem já neměla. Ostatní rodiče mě ale svým strachem děsí
Zdroj: Pexels

Hedvika razí respektující výchovu a dává svým dětem svobodu a prostor. Ale zjišťuje, že dnešní rodiče to nejspíš dělají jinak, a není si jistá, jestli ona nedělá chybu.

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 25. 02. 2026 11:30

Moji rodiče byli šíleně striktní. Na diskotéku nebo do klubu jsem nesměla až do osmnácti, a když se náhodou dobrali toho, že jsem spala u kamarádky a šly jsme ven, byl z toho vždycky hrozný průšvih. A já se zařekla, že svoje děti budu vychovávat jinak.


Mám rozumné děti

Staršího syna jsem skoro neřešila. Je to přece jen kluk, dokáže se o sebe postarat. Ale hlavně se hodně držel doma, byl rozumný, nikdy jsme s ním neřešili žádné průšvihy ani ve škole, ani mimo ni.

Když se dcera dostala do puberty, bála jsem se. Ze zkušenosti vím, že holky mívají tu pubertu mnohem divočejší a děsila jsem se toho, co přijde. Ale dceři je čtrnáct a nejen že je podobně rozumná a klidná jako syn (asi geny), ale ona v podstatě nemá co by venku dělala.

Vím, že se doba změnila a že děti dneska už v patnácti nechodí na diskotéky a nepijí, za což jsem samozřejmě ráda, ale zdá se mi, že ne vždy mají na výběr. Zdá se mi, že je rodiče moc ochraňují a drží příliš zkrátka.

Musely být do tmy doma

Nedávno šla dcera s kamarádkami do města, jely do drogerie. Když takhle dcera někam jede, musím se držet, ale nevolám jí, nepíšu jí, nechávám to na ní. Domluvily jsme se, že bude do sedmi hodin doma. Přišlo mi to rozumné, druhý den měla jít do školy. Ale ona se ve dveřích objevila už v půl šesté.

„Holky musely být doma, než bude tma.“ Měla jsem oči na vrch hlavy. Vždyť jsou skoro dospělé. Schválně jsem si s dcerou sedla a vyzvídala. Ukázalo se, že jejím kamarádkám rodiče neustále volají a píší a ptají se, kde jsou, co dělají, kdy dojedou domů, a nestačila jsem se divit.

Nechci zpochybňovat svůj přístup k rodičovství. Jsem si celkem jistá, že mým dětem vyhovuje a jsou za něj rádi. Ale pak si říkám, že ostatní rodiče pro svoje konání určitě mají důvod. Kdo z nás to dělá dobře?



Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Související články

Další články