Helena (64): Po 30 letech vánoční dřiny jsem řekla dost. Na Vánoce jsem odjela do lázní

Letos jsem se poprvé na Vánoce netěšila. Při pomyšlení na přípravu bramborového salátu, mytí oken a nekonečné pobíhání po kuchyni se mi dělalo mdlo. Třicet let jsem to já, kdo „dělá Vánoce“ pro manžela, děti, vnoučata. Vše musí být dokonalé – polévka, spousta chodů a deset druhů cukroví, sněhobílý ubrus.

A pak všichni sedí, jedí a komentují: „Kapr mi nechutná!“ nebo „Vánočka je moc suchá.“ Měla jsem toho dost. Rozhodla jsem se, že letos u nás Štědrý den nebude. Odjedu do lázní. Sama. Chci si alespoň jednou v životě o Vánocích odpočinout.

Radka (37): Manžel kazí kouzlo Vánoc. Neumí udržet tajemství a dává dětem dárky hned po nákupu

Tradice, nebo vykořisťování?

„Mami, jak ti jdou přípravy na Štědrý den?“ zeptala se mě moje dcera Sylvie mezi doušky kávy, jako by se domlouvala, kdo koupí toaletní papír. Pro ni to byla tradice, pro mě dřina.

Ještě ten den jsem se pokusila promluvit si s manželem. Seděl v křesle a díval se na televizi. Když jsem navrhla, že bychom letos nepořádali Vánoce pro celou rodinu, jen se na mě udiveně podíval. „Jak to, že ne? Vždycky je děláme,“ odvětil. „Vždycky je dělám já,“ upřesnila jsem. Jen pokrčil rameny s tím, že děti to neumí a u nás je to stejně nejlepší. V tu chvíli jsem věděla, že mé rozhodnutí je správné. Vytáhla jsem ze šuplíku leták lázní v Luhačovicích a začala si číst o vánočním pobytu.

Eva (38): Švagrová kupuje synovi drahé vánoční dárky, já nemám ani na adventní kalendář pro děti

Chci mít na Vánoce klid

Chtěla jsem to rodině oznámit v klidu u nedělního oběda. „Letos strávím svátky jinak. Objednala jsem si pobyt v lázních,“ řekla jsem, když jsem všem naložila polévku. Manžel se zakuckal a Sylvie na mě vytřeštila oči. „A kdo udělá kapra a salát?“ zeptala se. Odpověděla jsem, že nikdo, protože nehodlám strávit čtyři dny v kuchyni a pak je obsluhovat jako servírka.

V místnosti se rozhostilo trapné ticho. „To děti nebudou mít Vánoce?“ zeptala se. Navrhla jsem, ať si je udělají sami. Manžel jen zamumlal něco o rušení tradic a odešel od stolu. Necítila jsem výčitky, ale klid.

Marika (30): Sliboval mi Vánoce v ráji, ale pak mě krutě podrazil. Zůstala jsem sama a bez peněz

Rodina byla skleslá

Po obědě u nás nastalo ticho. Jen jsem slyšela, jak si manžel šeptá s dětmi. Plánovali, co budou dělat, a stěžovali si, jak jsem se mohla takhle zachovat. Sylvie navrhla, že Vánoce udělají u sebe, a poprosila mě, jestli bych jim alespoň nepřipravila salát a nenapekla cukroví. Odmítla jsem. „Letos nevařím. Vaří mi v lázních,“ usmála jsem se na ni konejšivě.

Manžel chodil po bytě skleslý, jako by mu někdo vzal jeho vánoční jistoty. Syn nám přestal volat a dcera psala jen strohé zprávy. Čekala jsem, že za mnou někdo přijde, bude si chtít promluvit a pokusí se mě pochopit. Ale nikdo nepřišel. Urazili se, protože jsem jim odmítla sloužit.

Jednoho večera se mě manžel tiše zeptal, jestli chci opravdu strávit Štědrý večer s cizími lidmi. „Chci být tam, kde ode mě nikdo nic nechce.“ odpověděla jsem. Těžce si povzdechl, ale já už byla rozhodnutá a nehodlala jsem ustoupit.

Julie (32): Zdobení vánočního stromečku s babičkou mi změnilo život. V jedné ozdobě jsem našla velké překvapení

Na Vánoce jsem jela do lázní

V den odjezdu mě manžel doprovodil jen ke dveřím. V jeho očích byl strach a možná i lítost, z toho, kam to dospělo. Ve vlaku jsem se cítila volná. V lázních bylo teplo a útulně. U štědrovečerní večeře jsem seděla s několika dalšími seniory. Nikoho jsem neznala, a přesto jsme si povídali o životě a dětech. Nikdo ode mně nic nečekal, bylo to neskutečně příjemné.

Večer, když jsem se procházela tichými, zasněženými ulicemi, mi zavolala Sylvie. „Mami... asi jsme nechápali, jak moc jsi unavená. Promiň,“ řekla. A poprvé po letech mě po Štědrém dni nebolely nohy, ale srdce. Bylo však o poznání lehčí.

Veronika (55): Můj manžel je jako otesánek. Každý rok kvůli němu peču šestnáct druhů cukroví a dvě vánočky

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].