Talkshow Na kafeečko tentokrát navštívila herečka Erika Stárková, která si srdce diváků získala díky seriálu Petra Kolečka, Most!. V rozhovoru s Miluškou Bittnerovou zrekapitulovala svoji kariéru a zavzpomínala na těžké období, kdy v pouhých třiceti letech prodělala rakovinu štítné žlázy a lymfatických uzlin. Z čeho měla největší strach? A jak se změnil její život poté, co na svět přišla její čtyřletá dcera Alma?
Herečka Erika Stárková (41) se v listopadu objeví v novém filmu Milion od režiséra Rudolfa Merknera. Kromě herectví uchvátila diváky i svým hlasem v pořadu Tvoje tvář má známý hlas. Paradoxně ještě před pár lety řešila, zda vůbec bude moci v budoucnu mluvit - právě taková byla rizika spojená s operací, když se v pouhých třiceti letech prala s rakovinou.
Jak blízko byla tenkrát smrti, to na ni v plné tíze dopadlo až rok a půl od ukončení léčby. „Vzpomínám si, že jsem řídila auto, a najednou jsem nemohla dýchat. Nával a celé to šlo ze mě. Auto jsem zaparkovala, sedla jsem si v lese na zem a celé jsem si to odplakávala. Objímala jsem se a říkala jsem si, jak jsem úžasná, a jak jsem to celé zvládla, a jak jsem to zvládla skvěle,“ popisuje exkluzivně v talkshow Na kafeečko svůj posttraumatický šok. S vážnou nemocí se zvládla vypořádat, nahlédla díky tomu do svého nitra a také do historie své rodiny. Před čtyřmi lety navíc přivedla na svět dcerku Almu, se kterou teď začíná chodit do lesní školky.
Erika Stárková prodělala ve 30 letech rakovinu štítné žlázy
Eriko, máš tuhle svoji přímočarost od začátku?
Hele, ne. Já jsem ve třiceti onemocněla rakovinou štítné žlázy a lymfatických uzlin. Tenkrát se tahle věc stala, abych si víc uvědomila samu sebe. Veškeré nemoci, které máme, tak jsou nějaké upozornění a klepání. Je to obrovský dar od pána Boha, abychom šli sami k sobě a uvědomili si: „Hej, prober se! Něco neděláš, jak bys měla. Tvoje duše trpí, tvoje duše je nemocná. Dělej.“ Samozřejmě, že je spousta věcí dědičných. My jsme také měli rakovinu v rodině, vymírali na to naši blízcí. Ale já jsem šla tuhle cestu. A hodně jsem to razila potom i v té léčbě. Já jsem se začala strašně zajímat, o všech věcech jsem četla.
Všechno je s něčím propojené, všechno s něčím souvisí. Je to i o nějakém mluvení, dávat si bariéry. Říkat ne, mít se rád. Začala jsem také úplně jinak zpívat. Mně se proměnil hlas – a to jsem o něj přišla. Já jsem rok nemluvila.
No právě!
Já jsem rok po té operaci nemluvila, což bylo hrozně zajímavé. Šla jsem na operaci a nebála jsem se té rakoviny. Nebála jsem se, že umřu. Když jsem podepisovala všechna ta lejstra do nemocnice, kterých je hrozně moc, že „když se dotknou skalpelem mé hlasivky a já přestanu mluvit, nebo budu mít slavíka a už nebudu mluvit, není to chyba doktorů“, tak z tohoto jsem se zhroutila. Ale pak jsem si řekla: „Dobrý, tak budu tanečnice, nedá se nic dělat.“
To je neskutečné.
Když jsem ležela po operaci, tak za mnou sám od sebe přišel primář, který už dnes bohužel nežije, protože spáchal sebevraždu. Jeden z nejlepších profesorů, které měla nemocnice Motol. Opravdu velký frajer, se kterým jsem toho spoustu napovídala a modlila jsem se: „Prosím vás, buďte opatrný, hlavně na ten můj hlas!“ Po operaci mě hned vzbudil, stál nade mnou a říkal: „Hele, já mám pocit, že jsem jeden ten uzlík udělal strašně blízko hlasivek, a mám z toho strašně blbej pocit. Můžu tě znovu otevřít? A můžu to znovu udělat lépe?“ Souhlasila jsem a šla jsem znovu pod kudlu a upravili to. On se tam opravdu něčeho dotknul, bylo to blízko, jen nefungovala jedna hlasivka. Ale to je sval, a ten se dá rozhýbat. Takže jsem chodila na logopedii, ve Švandově divadle je jedna úžasná paní logopedka, kterou všem doporučuji.
Já ji znám!
K ní jsem chodila a vlastně se to celé rozmluvilo. Byl to pro mě obrovsky meditační čas, protože když nemluvíte, tak jdete do sebe. Já jsem mluvila jen potichu, chodila jsem po lese a měla jsem obrovskou možnost a obrovský dar v ten rok nahlédnout sama do sebe. Do sebe, kdo jsem, jak to mám – sice jsem byla nějak vychovávaná, převzala jsem určité modely, ale ve výsledku to, co jsem úplně já, jsem třeba někdo jiný. A je třeba jít tuhle cestu.
Takže to byla příčina nějaké změny.
Jo, myslím si, že to byla první příčina změny, a pak samozřejmě porod. To změní všechno. A mateřství.
Zhroutila jsem se až rok a půl od operace, říká Erika Stárková
Co se dává na tu štítnou žlázu? Radiojód?
Ano, hlavně radiojód.
Potom doživotně léky. Ty beru také, protože štítnou žlázu mám, ale špatně pracuje.
Víme. Jednou jsme velké, potom zase malé, protože hormony nám lítají. Hlavně, že jsme živé a zdravé. Neřešíme to.
Přesně tak. Neměla jsi za tu dobu období, kdy by ses bála?
Strašně jsem se bála. Jasně, že jo. Ale ten strach vyjel až později. Já jsem se složila rok a půl po celé té peripetii. Nikdy na to nezapomenu. Protože vždycky vás nějak drží ten šok, ten vás drží, a prožívají to třeba lidé na druhém konci planety, kteří jsou ve válce. Vy nějak jedete, jako motor, protože musíte. Ale sesypete se třeba až ex post.
Takže takové post trauma.
Post trauma, které má spousta lidí z čehokoliv. Ať už vás opustí partner, předčasné úmrtí dětí, nebo řešíte nějaké věci v rodině. Takže až ex post. Vzpomínám si, že jsem řídila auto a najednou jsem nemohla dýchat. Nával a celé to šlo ze mě. Auto jsem zaparkovala, sedla jsem si v lese na zem, a celé jsem si to odplakávala. Objímala jsem se a říkala jsem si, jak jsem úžasná, a jak jsem to celé zvládla, a jak jsem to zvládla skvěle.
Ty říkáš, že jsi před operací zpívala jinak – hůř, než zpíváš teď?
Tam se pak něco otevřelo. Nějaký kanál.
Jaký máš rozsah? Kolik tónin vyzpíváš? Ty jsi klavír!
To asi ne. Popravdě netuším, já opravdu nevím. Já jsem tohle nikdy nezkoušela.
Slyšela jsem nějaké tvé jazzové písničky a nevěřila jsem svým uším.
Ale zpívala jsem Plavalagunu z Pátého elementu v pořadu Tvoje tvář má známý hlas. A ona jde do neskutečných výšek. To jsou tóny, které mě naučila jedna skvělá hlasová poradkyně. Na to už jsou triky, kdy člověk ví, jak na to. Já už nevím, jestli bych to teď odzpívala.
Příchod dcery Almy mi změnil život
Změnila se nějak tematika tvých písniček v okamžiku, kdy ses stala matkou?
Určitě, najednou se dostanete do větší hloubky a spousta věcí a nitek, za které byste strašně moc chtěli tahat, protože vám přišly strašně důležité, tak najednou zjistíte, že jdou jenom z ega. A že to není důležité, že svět tohle nepotřebuje, a že je fakt potřeba jít k srdci. Je potřeba jít do větší hloubky.
Almě jsou čtyři roky. Nedávno jsi říkala, že jsi ji přestala kojit. Bylo to těžké ze společenského hlediska?
Ne, mám kamarádku, která kojila do devíti let úplně v pohodě.
Ale co lidé kolem?
To je mi jedno, to já nevím.
Neatakovali tě kvůli tomu?
Ne, já jsem si vybrala nádherné místo pro život – kolem Berounky. My jsme tam silný kmen všech žen a lidí, a navzájem se v tomhle propojujeme. Je tam velké množství alternativních škol a lesních školek, domácích porodů. Všichni jsme tam společně a tam se tohle neřeší.
Chystáte se, holky, do školky?
Už jsme začaly chodit. Alma chodí do lesní školky od minulého týdne se mnou, aby si postupně zvykala. My, rodiče, tam chodíme společně, což je úžasné. Jdeme přes les do týpí, udělá se oheň, jídlo, a jdeme zase zpátky. Viděla, že to zvládne. Chci jít touhle cestou.
To naprosto chápu.
Stejně jako jeden večer přišla a řekla: „Mami, už mi mlíko nedávej, už jsem velká.“ Stejně tak jsem čekala, až řekne: „Zítra už nechoď do školky, já to zvládnu.“ Takže se to takhle stalo. Ta školka je jen pondělí, úterý, středa, takže když jsme šly po tom víkendu, tak mě tam znovu potřebovala. „Maminko, prosím tě, v pondělí tady buď se mnou.“ Tak jsem s ní zase byla, no a druhý den šla zase sama. To oddělování je postupné. Nemůžete to dítě oddělit hned, já to tak mám. Chápu, že někdo to má jinak, ale nemůžu hned od sebe oddělit někoho, kdo se mnou čtyři roky v kuse byl všude, od rána do večera, a říct mu: „Tohle je teď školka, tyhle lidi budeš poslouchat. Já už tady nejsem. Čau.“ No tak tohle trauma jí fakt dělat nehodlám.
O čem dalším promluvila Erika Stárková:
- Jak se dostala k herectví a brala herecké hodiny u Simony Stašové
- Jak prožívala šílenství kolem seriálu Most
- Jaké metody výchovy uplatňuje na dceru Almu
- Proč si vybírá za partnery cizince
- Jaké bylo natáčení filmu Milion, kde jí tatínka hraje Jiří Lábus
Na fotografie herečky Eriky Stárkové se můžete podívat v naší fotogalerii.