32 let od sametové revoluce: Jak na 17. listopad, protesty a pendreky vzpomínají přímí účastníci?

32 let od sametové revoluce: Jak na 17. listopad, protesty a pendreky vzpomínají přímí účastníci?
Zdroj: Wikimedia Commons/Josef Šrámek ml., CC BY 4.0
K politickým změnám začalo docházet již v roce 1988. Na snímku je americký prezident Ronal Reagan a lídr SSSR Michail Gorbačov.U nás se stala předvojem sametové revoluce demonstrace proti špatnému ovzduší v Teplicích.O několik dní později se z ní stal protest proti komunistickému režimu.Politické zemětřesení v Československu neuniklo pozornosti zahraničních médií, která zrovna řešila pár Berlínské zdi. + 6 fotek+ 7 fotek
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Od počátku sametové revoluce uplyne 17. listopadu přesně dvaatřicet let. Československu přinesla svobodu a ukončila vládu jedné strany. Jak toto období vnímali přímí účastníci demonstrace? A co vlastně odstartovalo protesty?

Kamil Šivák
Kamil Šivák 16. listopadu 2021

Sametovou revolucí se označuje období velkých politických změn, ke kterým došlo v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989. Komunistický režim vystřídala demokracie a plánované hospodářství nahradil tržní kapitalismus.

Václav Havel
Mohlo by Vás zajímat:

Výročí narození prezidenta Havla: Odvážně bojoval proti komunismu, jeho první kroky v úřadu dodnes budí vášně

Sametová revoluce a ekologie

Každá akce vyvolává reakci. A nejinak tomu bylo i u sametové revoluce, za jejíž předvoj lze považovat ekologickou demonstraci, ke které došlo 11. listopadu 1989 v Teplicích. Tři dny předtím se začaly po městě objevovat plakáty vyzývající k setkání, jenž mělo upozornit na trvale znečištěné ovzduší. Hlavním motem byla věta „Chceme čistý vzduch.“ Prostor k vyjádření svého názoru si tehdy na náměstí Zdeňka Nejedlého nenechalo ujít až 1000 lidí.

K další demonstraci došlo o dva dny později. „Nejprve se nás sešel jen malý hlouček u kašny. Postupně se to ale rozrůstalo, až z toho bylo plné náměstí. Přišli skoro všichni z teplického undergroundu, také studenti z ekonomky, gymnázia a konzervatoře. Dokonce dorazily i máničky, zavzpomínal pro Teplický deník Jan Saidl. Toto setkání bylo čistě apolitické. V celorepublikový protest proti režimu to přerostlo až za několik dní.

81. výročí pohřbu Jana Opletala: Odvážný student medicíny, který nacistům připravil perné chvilky
Mohlo by Vás zajímat:

81. výročí pohřbu Jana Opletala: Odvážný student medicíny, který nacistům připravil perné chvilky

Jak začala sametová revoluce

„Sedmnáctý listopad byla ta zápalná bomba, která to odpálila, ale musím říct, že my jako organizátoři jsme s tím nepočítali,” řekla pro Paměťnároda.cz Monika MacDonagh Pajerová, jedna z organizátorek studentského shromáždění na Albertově. Původně mělo jít o vzpomínku na studenta Jana Opletala, který zahynul během protinacistické demonstrace 28. října 1939. Komunistické úřady tudíž tuto akci povolily, ale nakonec se z toho stal masový protest. Organizátoři původně počítali s několika tisícovkami lidí, dorazilo jich ovšem padesát tisíc…

„Viděli jsme všechny ty vlajky a transparenty, které samozřejmě nebyly o Opletalovi. Bylo na nich ‘Svoboda slova’, ‘Máme toho dost’ a ‘Jakeše do koše’, bylo to impozantní. Ač mělo jít o mírový protest, policisté a Lidová milice se rozhodli ukázat, kdo je tady pánem. Chtěli nám tím říct, že tady nebude žádná perestrojka, že nás exemplárně seřežou, abychom si to na pro příště rozmysleli,” dodala Monika MacDonagh Pajerová.

Shirley Temple-Black
Mohlo by Vás zajímat:

Odvážná diplomatka Shirley Temple-Black: Jako první slavná žena veřejně přiznala rakovinu prsu

Více než 500 zraněných

Oficiální údaje hovořily “pouze” o 38 zraněných. Zdravotníci Občanského fóra však došli až k číslu 568. Zraněním neunikli ani zahraniční novináři. „Ve všech případech se novináři zcela jasně legitimovali a následně byli biti, vypadalo to, že se útoky soustředily především na kameramany a jejich vybavení,” řekla pro Paměť národa bývalá americká velvyslankyně Shirley-Temple Black.

Své zažil i student žurnalistiky Milan Podobský. Všichni říkali máme holé ruce, já jsem je zvedl pozdě nebo blbě, tu hlavu jsem si nezakryl, tak mě ten pendrek švihl přes ksicht, brejle jsem ani nesbíral,” vzpomíná na 17. listopad Podobský.

Bronzová plastika rukou, přidělaná tajně a bez povolení, vydržela na svém místě skoro dvacet sedm let.
Mohlo by Vás zajímat:

Sametová revoluce: Listopadové události, které vdechly Československu nové naděje

Zásah na Národní třídě

Velitelem zásahu na Národní třídě byl Michal Danišovič, který se prý o násilí vůči demonstrantům dozvěděl až následující den. Kontrolu nad průběhem akce ztratil po dvacáté hodině. Byla to jeho první velká akce a mohl ji sledovat pouze na malém monitoru v řídícím štábu pražské správy SNB v dnešním Kongresovém centru.

I přes to všechno proběhla sametová revoluce, alespoň na poměry revolucí v jiných zemích, poměrně hladce a 29. prosince byl Václav Havel zvolen československým prezidentem. V červnu následujícího roku se pak uskutečnily první demokratické volby.

Zdroje informací: 
Wikipedia.cz: Sametová revoluce 
Paměťnároda.cz: Sametová revoluce
Teplickýdeník.cz: 32 let už uběhlo, vzpomínky jsou stále živé. Teplice předvojem “sametu” v Praze

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články