Facebook
Instagram
Chůze po žhavém uhlí je praktikována mnoha kulturami po celém světě, přičemž nejstarší záznam o této praktice pochází z doby železné, tedy asi 1200 let před naším letopočtem. Jde o zkoušku odvahy a víry. Mezi její nejmagičtější a nejzajímavější verze patří řecká Anastenaria.
Anastenaria je tradiční náboženský obřad, během kterého věřící dokazují svou oddanost Bohu tancem a chůzí po rozžhaveném uhlí. I dnes se slaví ve vesnicích na severu Řecka a na jihu Bulharska. Má svůj pevně stanovený termín - 21. května, na svátek patronů Konstantina a Heleny.
Tajný rituál Anastenaria
Tradici Anastenarie přinesli do Řecka a Bulharska potomci uprchlíků z Turky obsazené Thrákie. K přesunu došlo v roce 1923, kdy se Řekové dohodli s Turky na výměně obyvatel. Přestože se poté ocitli na relativně bezpečném místě, nebyla jim dopřána náboženská svoboda. Anastenarii museli dlouhých dvacet let provádět tajně.
O její oficiální uznání se u aténského biskupa zasadili historici a akademici, jenž zachování této tradice podporovali. Přestože pravoslavná církev považovala obřad za pohanský, musela ustoupit vládě, jenž v něm vidí velkou turistickou atrakci. Mezi nejnavštěvovanější místa patří obec Ayia Eleni blízko Serres a Langada nedaleko Soluně.
Magický teambuilding
Anastenaria je vlastně určitým typem teambuildingu. Chůze po žhavých uhlících totiž stmeluje komunitu. Všichni tím dokazují svou víru v Boha, patrony a tradice. Než se ale večer sejde celá ves, je potřeba vše pečlivě připravit. Dopoledne pokropí kněz svěcenou vodou lidi i zvířata uvázaná u domu “konaki”, což je modlitebna a zároveň jídelna. Poté dojde k líbání vystavených ikon a porážce zvířat. Krev se nechá vsáknout do půdy, maso si lidé rozdělí mezi sebe.
Odpoledne se lidé sejdou znovu v konaki, kde za zvuků lyry a bubnů tančí. V rukou drží ikony, které opět líbají. Někdy mívají zavřené oči, jindy syčí, poskakují vpřed a vzad či lomí rukama. Tímto se připravují na poslední část dne. Kolem jedenácté večer začnou obyvatelé obce tančit bosí okolo ohniště, a to ve stále menších kruzích. Přihlížející je povzbuzují křikem, aby uhasili oheň svými chodidly. A k tomu skutečně dojde. Žhnoucí uhlíky jsou rozdupány chůzí a rytmickým poskakováním.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak chodit po žhnoucích uhlících
Na co musí člověk dávat pozor, aby se nespálil? Nedoporučuje se namáčení nohou do vody. Uhlíky by se kvůli tomu na nohy nalepily a došlo by k popálení kůže. Klíčový je správný druh chůze. Člověk musí ohništěm projít klidně a bez zaváhání. Jen díky tomu nedojde k popálení.
V neposlední řadě jde o překonání strachu z bolesti. Víra dopomůže k tomu, že mozek přestane řešit racionální obavy. Sugesce je opravdu silný nástroj pro to, aby duch zvítězil nad hmotou. A možná právě tento fakt láká do Řecka každoročně tisíce turistů. Celá podívaná totiž působí jako jeden velký zázrak.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Anastenaria
Wikipedia.org: Firewalking
Greekreporter.com: The Barefoot Fire – Walking Ritual of Anastenaria Lives On in Greece
