Magický teambuilding: Obřad Anastenaria s obětováním zvířat a chůzí po žhavém uhlí

Anastenaria je tradiční náboženský obřad, během kterého věřící dokazují svou oddanost Bohu tancem a chůzí po rozžhaveném uhlí. I dnes se slaví ve vesnicích na severu Řecka a na jihu Bulharska. Má svůj pevně stanovený termín - 21. května, na svátek patronů Konstantina a Heleny.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (24): Kdysi jsme s kamarádkami spojily síly a zažily něco zvláštního. Teď chceme starý rituál oživit

Tajný rituál Anastenaria

Tradici Anastenarie přinesli do Řecka a Bulharska potomci uprchlíků z Turky obsazené Thrákie. K přesunu došlo v roce 1923, kdy se Řekové dohodli s Turky na výměně obyvatel. Přestože se poté ocitli na relativně bezpečném místě, nebyla jim dopřána náboženská svoboda. Anastenarii museli dlouhých dvacet let provádět tajně.

O její oficiální uznání se u aténského biskupa zasadili historici a akademici, jenž zachování této tradice podporovali. Přestože pravoslavná církev považovala obřad za pohanský, musela ustoupit vládě, jenž v něm vidí velkou turistickou atrakci. Mezi nejnavštěvovanější místa patří obec Ayia Eleni blízko Serres a Langada nedaleko Soluně.

Mohlo by Vás zajímat:

Tragický exorcismus v rumunském Tanacu: Rituál se zvrhl v týrání duševně choré jeptišky

Magický teambuilding

Anastenaria je vlastně určitým typem teambuildingu. Chůze po žhavých uhlících totiž stmeluje komunitu. Všichni tím dokazují svou víru v Boha, patrony a tradice. Než se ale večer sejde celá ves, je potřeba vše pečlivě připravit. Dopoledne pokropí kněz svěcenou vodou lidi i zvířata uvázaná u domu “konaki”, což je modlitebna a zároveň jídelna. Poté dojde k líbání vystavených ikon a porážce zvířat. Krev se nechá vsáknout do půdy, maso si lidé rozdělí mezi sebe.

Odpoledne se lidé sejdou znovu v konaki, kde za zvuků lyry a bubnů tančí. V rukou drží ikony, které opět líbají. Někdy mívají zavřené oči, jindy syčí, poskakují vpřed a vzad či lomí rukama. Tímto se připravují na poslední část dne. Kolem jedenácté večer začnou obyvatelé obce tančit bosí okolo ohniště, a to ve stále menších kruzích. Přihlížející je povzbuzují křikem, aby uhasili oheň svými chodidly. A k tomu skutečně dojde. Žhnoucí uhlíky jsou rozdupány chůzí a rytmickým poskakováním.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený SOOC (@sooc_images)

Jak chodit po žhnoucích uhlících

Na co musí člověk dávat pozor, aby se nespálil? Nedoporučuje se namáčení nohou do vody. Uhlíky by se kvůli tomu na nohy nalepily a došlo by k popálení kůže. Klíčový je správný druh chůze. Člověk musí ohništěm projít klidně a bez zaváhání. Jen díky tomu nedojde k popálení.

V neposlední řadě jde o překonání strachu z bolesti. Víra dopomůže k tomu, že mozek přestane řešit racionální obavy. Sugesce je opravdu silný nástroj pro to, aby duch zvítězil nad hmotou. A možná právě tento fakt láká do Řecka každoročně tisíce turistů. Celá podívaná totiž působí jako jeden velký zázrak.

Mohlo by Vás zajímat:

Krvavé rituály i nelidské popravy: Lužické hory ukrývají jedno z nejnegativnějších míst v Česku

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Anastenaria

Wikipedia.org: Firewalking

Greekreporter.com: The Barefoot Fire – Walking Ritual of Anastenaria Lives On in Greece