Patnáctiletý car Fjodor III. Alexejevič: Vládl celému Rusku, palác ale řídila jeho žena

Fjodor nebyl od dětství žádný bojovný silák, naopak jej neustále sužovaly nejrůznější nemoci, což bylo stejné i u jeho sourozenců. Zdeformované tělo hubeného dítěte nedávalo příliš velkou naději na úspěšný život, tak jako další zdravotní problémy, včetně toho, že velmi brzy přišel o většinu zubů, trpěl chudokrevností, kurdějemi atd. Výčet jeho chorob by vydal na poměrně silnou encyklopedii. Přesto byl předurčen stát se vládcem tak ohromné země. Jak je to možné?

Mohlo by Vás zajímat:

Ruská Hra o trůny: Seriál Kateřina Veliká stál rekordní částku, rekvizit se dotýkala sama carevna

Nehezký, ale inteligentní

Co totiž nedopřála příroda Fjodoru III. Alexejeviči na vzhledu a fyzickém zdraví, to mu přidala na inteligenci a povaze. Byl neobyčejně vzdělaný a sečtělý a pod vlivem svého polského učitele Simeona Polockého se naučil kromě Ruska milovat i sousední zemi. Mimo znalostí, které získal poctivým studiem, se mohl věnovat také umění, a to hlavně díky výbornému hudebnímu sluchu. Opravdu tedy není dobré dávat na první dojem.

Patnáctiletý car

V den korunovace bylo Fjodorovi teprve patnáct let a už na něj dopadla tíha panovnického osudu. Své role se ujal opravdu dobře. Jako vzdělaný a na tehdejší dobu velmi pokrokový car přál všem možným reformám, nařídil sčítání lidu, modernizoval armádu a její systém, a co bylo velmi důležité – zavedl takzvané rodoslovné knihy, díky nimž máme zprávy o osudech tehdejších významných lidí Ruska. Byl také odpůrcem zbytečného násilí, což se odrazilo i ve zrušení některých mrzačících trestů, oproti nimž se nově zavedené vyhnanství na Sibiř, jakkoliv bylo kruté, mohlo zdát ještě poměrně přijatelné. Ačkoliv samozřejmě ani Sibiř nebyla místem, kam by se odsouzení rádi odebírali.

Vzdělání nade vše

Car to byl, jak už víme, velmi vzdělaný a záleželo mu také na šíření vzdělanosti. A tak nechal založit akademii věd při Zaikonospasském klášteře. Vládu tedy zjevně, i přes svoji slabou konstituci a nevalné zdraví, mladý car zvládal dobře. Starosti o carský dvůr ale z velké části nechal na své manželce Agafje Semjonovně Grušecké, která měla polské kořeny. Jak to tedy v paláci tehdy vypadalo? Zkrátka jako v Polsku, lépe řečeno jako na západ od Ruska.

Mohlo by Vás zajímat:

Pekelné manželství Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského: Nenávist i usmiřování v ložnici

Všechno jinak – podle carevny

Tradicí ruských panovníků i dalších mocných mužů té doby byl honosný plnovous. Ovšem jen než se car oženil. Pak šly pod vlivem novomanželky vousy dolů, stejně jako typické a do té doby jediné tradiční oblečení. Vždyť západní móda byla o tolik zajímavější, alespoň tak se k tomu první žena Ruska stavěla. A s ní i celý dvůr, ať už dobrovolně, nebo „dobrovolně”. I když carevna žila na panovnickém dvoře pouhý jeden rok, dokázala jeho podobu otočit doslova vzhůru nohama, a to včetně faktu, že se na něm za jejího pobytu oficiálně mluvilo polsky.

Zpátky k tradicím

Agafja zemřela na poporodní komplikace a několik dnů poté se za ní odebral i maličký syn Ilja. Car se poměrně brzy znovu oženil a pod vedením Marfy Matvejevny Apraksiny se carský palác vrátil ke starým pořádkům. Jak se ale dalo tušit, zdraví nedopřálo mladému panovníkovi dlouhý život. Slávy a moci si užil jen do svých dvaceti let. Spekulovalo se o otravě, v té době by nešlo o nic zvláštního, prokázána ale nebyla. Za skonem cara patrně byly zdravotní potíže, které ho provázely po celý krátký život. 

Zdroje:

Ru.wikipedia: Fjodor III. Alexejevič

Galerie Car Fjodor III. Alexejevič: Vládl Rusku, v paláci ale pánem nebyl

+ 1 fotka + 2 fotky