Facebook
Instagram
Příběh o chytrém Hansovi připomíná spíše pohádku na dobrou noc. Jenomže šlo doopravdy o koně, který uměl počítat a komunikovat s lidmi. Navíc jeho případ dokázal změnit zavedená pravidla psychologických vyšetření, a to nejen na zvířatech, ale také na lidech.
Wilhelm von Osten byl německým učitelem matematiky, jenž se ve volném čase zabýval frenologií, mysticismem a tréninkem koní. A právě tento poslední koníček jej zapsal do historických análů. Wilhelm totiž věřil, že zvířata jsou mnohem chytřejší, než si lidé myslí. Rozhodl se to dokázat tím, že naučí koně počítat.
Nadaný kůň Hans
Von Osten tvrdil, že kůň Hans je schopen sčítat, odečítat, násobit i dělit. Problém mu prý nedělaly ani zlomky. Uměl také určit čas, datum, či barvu. Vyznat se měl i v notách a německém jazyce. Kvůli tomu vytvořil jeho majitel speciální tabuli, jenž měla zvířeti pomáhat v komunikaci. Z Hanse se pomalu a jistě začala stávat velká hvězda. Osten jej navíc zvědavému publiku předváděl zcela zdarma.
A jak to vypadalo? Osten se Hanse třeba zeptal: „Jestliže je osmého v úterý, kterého bude v pátek?” Hans “odpověděl” kopytem. Jedenáctkrát s ním zaťukal o zem. V roce 1904 se o koně začal zajímat i slavný deník The New York Times. Díky tomu se dala dohromady skupinka vědců, jenž chtěla prověřit, zda jde o skutečný zázrak přírody, anebo jeden velký podvod.
Pravda, nebo lež?
V šestnáctičlenné komisi se nacházeli psychologové, fyziologové, ředitel zoologické zahrady, principál cirkusu, veterinář i důstojníci kavalerie. Všichni se shodli na tom, že nejde o podvod. Odmítli však vydat jakékoli oficiální prohlášení.
O tři roky později se vyšetření celého případu ujal psycholog Oskar Pfungst. Ten nejdříve odvedl zvíře pryč od jeho majitele, aby mu nemohl nijakým způsobem podsouvat odpověď. Poté přivedl několik zcela neznámých osob, jež Hansovi pokládaly otázky. Výsledek byl více než zajímavý. Kůň odpovídal v 89 % zcela správně, ale pouze tehdy, když neměl na očích klapky a daná osoba znala odpověď na svou otázku. Dokázal totiž velmi přesně vnímat neverbální komunikaci a emoce. Právě řeč těla jej dovedla ke správnému řešení.
Efekt chytrého Hanse
Von Osten se kvůli psychologovým závěrům pořádně rozčílil. A to tak moc, že o dva roky později, kvůli zhoršenému zdraví, umřel. Předtím ale ještě stihl Hansovi vyčíst, že z něj dělal dlouhé roky blbce. Koni nezbylo nic jiného, než smutně zastřihat ušima. Kdyby uměl mluvit, určitě by to svému majiteli řekl. O jeho dalším osudu se dochovaly jen strohé informace, končící rokem 1916, kdy byl poslán na frontu.
Jeho odkaz ale žil dál. Pfungst o něco později vymyslel pojem “efekt chytrého Hanse”, který popisuje vliv neverbální komunikace na ostatní lidi a zvířata. Díky tomu vznikly v psychologii nové postupy, které mají vylučovat možnost, že by terapeut svému pacientovi nevědomky podsouval odpovědi.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Clever Hans
Ciekawostkihistoryczne.pl: Mądry Hans – historia konia, który potrafił liczyć i komunikować się z ludźmi
