TestováníSoutěže

Velký evoluční skok: Podle nové studie člověk jako jediný živočich křičí také pro radost

Velký evoluční skok: Podle nové studie člověk jako jediný živočich křičí také pro radost
Zdroj: Freepik
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Křik nesignalizuje jen strach z bezprostředního nebezpečí nebo nějaký konflikt. Může vyjadřovat také vzrušení a radost. Vědci poprvé dokázali, že pozitivní výkřiky jsou mozkem lépe vnímány a zpracovávány. A to není všechno.

Imrich Rešeta 2. května 2021

Primáti a další druhy savců používají volání podobné křiku, když signalizují přítomnost hrozby, třeba predátora, nebo to, že jsou už sami zapleteni do nějakého konfliktu. Lidé sice také křičí, aby signalizovali nebezpečí nebo upozornili na agresi, stejně tak nahlas prožívají silné emoce, jako je třeba radost. A zatímco výzkumy se dosud obvykle zaměřovaly na křik, který před něčím varoval, odborníci z katedry psychologie na Univerzitě v Curychu na to šli jinak. Výsledkem je studie s názvem – Efektivita neurokognitivního zpracování a rozlišování lidských nealarmujících výkřiků od poplašných.

Objetí a dotyky přinášejí blahodárné účinky. Děti díky nim mají vyvinutější mozky, zjistila studie
Mohlo by Vás zajímat:

Objetí a dotyky přinášejí blahodárné účinky. Děti díky nim mají vyvinutější mozky, zjistila studie

Co to slyšíme?

Tým výzkumníků z katedry psychologie na Univerzitě v Curychu pod vedením Saschy Frühholze zkoumal celé spektrum lidských výkřiků a rozdělili je na šest emocionálně odlišných typů: strach, bolest, hněv, smutek, radost a potěšení.

Byli jsme překvapeni skutečností, že posluchači reagovali rychleji, přesněji a s vyšší neurální citlivostí na nealarmující a pozitivní křik, než na alarmující,“ říká Frühholz. Než k tomu dospěli, uskutečnil výzkumný tým čtyři experimenty. Dvanáct účastníků mělo vyloudit pozitivní a negativní výkřiky, které by mohly vzniknout na základě různých životních situací. Jiná skupina zase hodnotila emocionální povahu těchto výkřiků a zařadila je do již zmiňovaných kategorií. Zatímco účastníci poslouchali nahrávky, vědci zaznamenávali jejich mozkovou aktivitu pomocí magnetické rezonance. Mohli tak sledovat, jak vnímají, rozeznávají a zpracovávají zvuky.

Čelní, sluchové a limbické oblasti mozku vykazovaly mnohem větší aktivitu a nervovou konektivitu při poslechu nealarmujících výkřiků, než při zpracování těch poplachových,“ vysvětluje Frühholz.

Jak žít s dětmi šťastněji: Emoce nejsou jen kořením života, ale jeho samotnou podstatou, tvrdí psycholožka
Mohlo by Vás zajímat:

Jak žít s dětmi šťastněji: Emoce nejsou jen kořením života, ale jeho samotnou podstatou, tvrdí psycholožka

Velký evoluční skok

Vědci dlouho předpokládali, že kognitivní systémy člověka a primátů byly přizpůsobeny k rozpoznávání signálů ohrožení a nebezpečí ve formě výkřiků. Na rozdíl od primátů a jiných živočišných druhů se však zdá, že v průběhu evoluce člověka došlo v této oblasti ke zpestření. K něčemu, co Frühholz považuje za velký evoluční skok.

Je vysoce pravděpodobné, že jen lidé křičí, aby signalizovali pozitivní emoce, jako je obrovská radost nebo potěšení. A na rozdíl od poplašných volání, pozitivní výkřiky se postupem času stávají stále důležitějšími,“ dodává Frühholz. A patrně to bylo způsobeno komunikačními požadavky, které přináší stále složitější sociální prostředí, v němž žijeme.

Konzumní společnost: Jak se mění vztahy v moderním světě?
Mohlo by Vás zajímat:

Konzumní společnost: Jak se mění vztahy v moderním světě?

Zdroje informací:
Journals.plos.org: Neurocognitive processing efficiency for discriminating human non-alarm rather than alarm scream calls
Sciencedaily.com: Joyful screams perceived more strongly than screams of fear or anger

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články