Bizarní epidemie smíchu: Co doopravdy stálo za nákazou, která paralyzovala celé vesnice?

Začalo to třemi dívkami, a nakonec se smíchem nakazilo 95 studentek z celkového počtu 159. Průběh epidemie byl u každé dívky jiný. Některá se smála šest hodin, jiná zase dlouhé dva týdny. Vedení školy tak nezbylo nic jiného, než uzavřít školu a poslat všechny domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Tanec svatého Víta: Nemocní propadali davové hysterii, někteří se prý utančili až k smrti

Epidemie smíchu

Jako by už i tak nebyla samotná situace dost divná, smíchem se nakazili také rodiče, kteří přijeli své děti do školy vyzvednout. Učitelé a další zaměstnanci školy ale zůstali po celou dobu vážní. Epidemie se jim vyhnula velkým obloukem. Jak to bylo možné, když se nacházeli v samotném epicentru?

Připomínalo to dominový efekt. Když se vysmátí rodiče rozjeli s dětmi do svých domovů, začaly se brzy chechtat celé vesnice. Výsledkem bylo tisíc řehtajících se lidí a čtrnáct uzavřených škol. Oběti nákazy ale po nějaké době začaly na sobě pozorovat i méně příjemné příznaky.

Mohlo by Vás zajímat:

Záhadný případ posedlých jeptišek: Sám ďábel je prý přinutil štěkat a mňoukat

Nepříjemné vedlejší příznaky

Ač mohl dívkám zpočátku nekonečný smích připadat jako docela dobrá věc, začal se tento nepřirozený stav odrážet na jejich zdraví. Oběti epidemie hlásily závratě, dýchací potíže, záchvaty nekontrolovatelného křiku a pláče, neklid, vyrážky, nutkání bezcílně pobíhat a zřejmě nejvíce žinantní problém - extrémní plynatost.

Mohlo by Vás zajímat:

Epidemie osamělosti se šíří více než jakákoliv jiná nemoc, varují vědci

Konec veselí

Epidemie smíchu postupem času zmizela. Život v Tanganice se začal pomalu vracet do běžných kolejí. Školy se znovu otevřely. A proč k tomu celému vlastně došlo? Když byla nákaza na svém vrcholu, provedli lékaři řadu testů, nedošli však k žádnému vysvětlení...

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Delator (@delator.in)

Co způsobilo epidemii smíchu?

„V Tanganice se něco stalo. Špatnou zprávou je, že to nemělo nic společného s humorem. Nešlo o veselost, smích byl jedním z mnoha příznaků," řekl v roce 2003 pro Chicago Tribune vědec Christian F. Hempelmann. „Nyní tomu říkáme masové psychogenní onemocnění (MPI). Je psychogenní, což znamená, že je to všechno v myslích lidí, kteří projevili příznaky. Není to způsobeno něčím z prostředí, jako je otrava jídlem nebo toxin. V populaci existuje základní sdílený stresový faktor. Obvykle se vyskytuje u skupiny lidí, kteří nemají moc. MPI je poslední možnost pro lidi s nízkým postavením. Je to pro ně snadný způsob, jak vyjádřit, že něco není v pořádku."

Měsíc před epidemií se země odtrhla od Velké Británie, mladí lidé tak mohli dostat obavy o svou budoucnost. Navíc se začal měnit tamější školský systém a od studentů byly proto vyžadovány ty nejlepší výsledky. A tohle všechno mohlo mít vliv na epidemii smíchu, která s přestávkami trvala téměř rok...

Mohlo by Vás zajímat:

První velká epidemie: Justiniánský mor decimoval Evropu, mrtví leželi na ulicích

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Tanganyika laughter epidemic

Chicagotribune.com: Examining 1962's 'laughter epidemic'

Historydaily.org: Not Funny: The 1962 Tanganyika Laughing Epidemic Struck Hundreds Of Children