Facebook
Instagram
Milovaná i nenáviděná. Oslavovaná i zatracovaná. Laskavá i chladně vypočítavá. Tak se mluví o Evě Duarté, jejíž život připomíná hollywoodský příběh o tom, jak chudé děvče ke štěstí přišlo. Až na to, že je pravdivý.
Jako malá holka Eva vyrůstala v mizerných poměrech, bez peněz na školu i na základní potřeby. Čeho se ale nedostávalo na jedné straně, to jí osud nedělil jinde. Eva Duarté byla velmi krásná. I když do školy nechodila moc dlouho, vynikala svými znalostmi a na svůj věk neobvykle vyspělými názory, které se nebála vyslovit nahlas. A právě důvtip a nebojácnost ji přivedly na slavnou životní pouť.
Střídala muže a využívala je k vlastnímu prospěchu. Mezi její milence patřili zpěvák tanga Augustino Magaldi, fotograf Cormeri, který jí dopomohl k místu u divadelní společnosti Evy Frank. Tady si vystřihla pár prvních štěků a seznámila se s automobilovým závodníkem a ředitelem rozhlasového časopisu Emiliem Kartulowiczem. V květnu 1939 se Eva objevila na titulní stránce časopisu Sintonía, získala první výrazné angažmá v rozhlase a stanula v čele společnosti rozhlasových herců. O tři roky později se o Evě Duarté mluvilo jako o rozhlasové hvězdě.
Když potkala Peróna
Měla spousty mužů. Na společenském žebříčku stáli stále výš a výš. Jenže i když mnozí z nich ji jistě milovali, byla pořád jen jejich milenka. Eva ale chtěla víc a chtěla až na samotný vrchol. Ale ne jako konkubína. Chtěla se stát úctyhodnou manželkou. A plukovník Juan Perón byl vynikající partie. A jak že se ti dva vlastně seznámili? O tom kolují celé legendy. Některé tvrdí, že Perón si Evitu vyhledal sám, jiné (a ty historicky doloženější) zase, že ho první oslovila právě Duarté. Jisté je jen to, že osobně se poprvé setkali 22. ledna 1944 na benefičním koncertě pro oběti zasažené zemětřesením.
Neboj, lásko, na krize jsem zvyklá
Duo Perón - Duarté začalo být brzy známé v celé zemi. Juan čím dále více zasahoval do politiky a slečna Eva ho podporovala ve svých pořadech v rádiu. Vykreslovala ho v tak idylických barvách a tak přesvědčivě, že dvě třetiny Argentinců věřili, že je jejich mesiáš. Kdo si to ale nemyslel, byla vojenská junta, které vadil Perón sám i vliv, jaký na něj měla „zlatokopka“ Duarté. A tak jednoho dne v zemi udělali vojáci převrat a milého Juana vsadili do vězení. Podle kuloárových historek ho vytáhli přímo z postele, kde se právě miloval s krásnou Evou. Ta na sebe prý jen přehodila luxusní župan a zvolala: „Juane, to nebude trvat dlouho, na krize jsem zvyklá…“ Pak vynadala vojákům, že se neumějí chovat a odjela do rádia informovat lid o té hrozné situaci.
A právě z té doby jsou první fotografie neobyčejně silné ženy hřímající na tribunách manifestací, která z lásky k Juanovi i k postavení, kterému byla tak blízko, dokázala zmobilizovat masy na obranu. Jezdila od města k městu, přesvědčovala, zpívala, promlouvala, až nakonec Peróna museli z vězení pustit. Ba co víc pod tlakem veřejného mínění, které stálo na straně donedávna vězněného plukovníka, byly v zemi vypsány volby, které Perón drtivě vyhrál. Stal se prezidentem a Evita v pouhých dvaceti sedmi letech první dámou Argentiny.
Láska se vytrácí jako život
První roky společného života byly sladké jako belgická čokoláda. Obdivovaný pár si užíval lásku vlastní i tu lidu. Jenže brzo to nestačilo: „Evita byla pro Argentinu ztělesněním snu všech žen. Původem chudá, ale hrdá, soběstačná a lidská. Bojující za svou lásku i proti celému světu. Pár let po svatbě dominantní Evě začalo trochu vadit, že je tou druhou. Ne druhou ve vztahu, ale druhou na výsluní. Být pouhou manželkou prezidenta ji neuspokojovalo, chtěla něco dělat. Což se u plukovníka setkávalo sice s obdivem, na druhou stranu i s odmítáním. Bylo veřejným tajemstvím, že prezident měl milenky. Submisivní, mladičké nicky, které se v ničem nepodobaly jeho silné nezkrotné ženě a vedle kterých si připadal jako opravdový muž. Vztah dostával své trhliny. Ovšem jen doma v soukromí. Na veřejnosti byli vždy korektní, Evita věrně podporovala svého manžela. A pak v lednu 1950 uprostřed vystoupení pro svou charitativní organizaci Eva omdlela.
Plakal Perón a s ním i celá Argentina
Lékaři objevili známky nádorového onemocnění. Evita se odmítla podrobit jakékoli léčbě s tím, že nemůže ani na okamžik upustit od svých politických a charitativních aktivit. Juan se snažil svou ženu donutit k léčbě třeba násilím. Ale ta zřejmě podvědomě cítila svůj neodvratný konec a odmítla. Do posledního okamžiku se snažila být silná. Jen při velkých bolestech, když nemoc prostupovala do kostí, nechala si píchat morfium. Perón zanechal všech svých avantýr, omezil i práci svého prezidentského úřadu a o svou milovanou Evitu dva roky pečoval dnem i nocí. Nosil jí milované lilie, vymačkával šťávu z čerstvých citrónů a věnoval jí smaragdový kříž, aby ji ochránil. Dokonce se i poprvé v životě modlil. Bohužel nic nepomáhalo, z Evity odcházel život s každým novým dnem. A poslední doušek vyprchal v půl deváté večer 26. července 1952. Tenkrát byl vlahý večer, pokojem voněly lilie a Evita se i ve smrti usmívala na svého muže, který ji držel za ruku…
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
