Facebook
Instagram
Nenávist dokáže napáchat velké zlo. Emmettovi Tillovi bylo pouhých čtrnáct let, když byl unesen, zbit k nepoznání, zastřelen a vhozen do řeky. Co se stalo a kdo se dopustil tak brutálního a ohavného skutku?
Měl prý lascivně zapískat na bílou prodavačku v místním obchodě. O pár dní později za Emmettem přišel její manžel s nevlastním bratrem. Následný děsivý lynč skončil střelou do hlavy. Ač proti mužům vypovídalo několik svědků, a nebyla nouze ani o přímé důkazy, odešli od soudu jako svobodní lidé.
Šťastný a ochotný chlapec
Emmett Louis Till se narodil 25. července 1941 v Chicagu. Svého otce nikdy nepoznal, neboť ten zahynul během bojů v druhé světové válce. Vychovávala jej pouze maminka Mamie, jenž musela pracovat 12 hodin denně, aby dokázala sebe i syna uživit.
O Emmettovi vždy říkala, že byl šťastným a velmi ochotným chlapcem. Byl si dobře vědom toho, jakou oběť jeho matka přináší. Každý den, když se vrátila domů, našla perfektně uklízený dům a večeři na stole. Emmett se o vše postaral. Ve škole měl spoustu přátel. Svými vtipy dokázal pobavit děti i dospělé. Pak ale přišlo léto roku 1955 a vše se změnilo v jednu velkou tragédii.
Emmett Till was lynched 65 years ago today.
The 14-year-old was kidnapped and murdered by two white men in Mississippi. His killers were acquitted by an all-white jury and never brought to justice.
A bill to make lynching a federal hate crime is still stalled in the Senate. pic.twitter.com/sunGFJfOmC
— AJ+ (@ajplus) August 28, 2020
Zákony Jima Crowa
Takzvané zákony Jima Crowa byly pojmenované podle písně Jump Jim Crow kabaretiéra Thomase D. Ricea, který v ní zesměšňoval mluvu černošských otroků. Platily na jihu Ameriky až do roku 1965. Podřídit se jim musel i Emmett. Lidé tmavé pleti měli zakázáno bydlet v bělošských čtvrtích, museli také využívat speciální výtahy a platit na pokladnách, které byly vyhrazeny pro jejich etnikum.
Proto se spousta černochů odstěhovala na sever, kde nebyl rasismus až tak rozšířený. Žil tam i Emmett. Jednoho dne ale svou matku uprosil, aby se mohl s prastrýcem Mosesem Wrightem vrátit na jih a navštívit příbuzné. Po třech dnech cesty se zastavili v potravinách, kde pracovala prodavačka Carolyn Bryant. Ta pak vypověděla, že se s ní měl hoch pokusit flirtovat. Buď na ni obdivně zapískal, nebo se letmo dotkl její ruky. Jakmile to řekla manželovi Royovi, jenž obchod vlastnil, rozzuřil se doběla.
Vražda Emmetta Tilla
Časně ráno 28. srpna 1955 vtrhl do domu Emmettova prastrýce Mosese Roy i se svým nevlastním bratrem J. W. Milamem. Čtrnáctiletého chlapce vytáhli přímo z postele a donutili ho nasednout do pickupu. Starý muž je prosil, aby měli slitování, avšak marně. Dokonce byl ochoten nechat chlapce zbičovat a vyplatit jej z prohřešku. Oba muži ale měli jiné plány.
Hocha nejprve surově zmlátili tak, že jej nešlo vůbec poznat. Poté ho střelili do hlavy a vhodili do řeky Tallahatchie. Zohavené tělo se našlo až po třech dnech. Pohřeb, z něhož pochází i úvodní fotografie článku, se konal v Chicagu a s otevřenou rakví. Emmettova matka chtěla světu ukázat, co se mu stalo. Pozvala i zástupce afroamerického časopisu Jet, kteří z posledního rozloučení pořídili vskutku děsivou a sugestivní reportáž.
Footage from Emmett Till Funeral... pic.twitter.com/Uo1Ztcud8Q
— AFRICAN & BLACK HISTORY (@AfricanArchives) August 28, 2017
Soud s vrahy, nebo obyčejná fraška?
Po dvou týdnech od pohřbu stanuli viníci před soudem. Ale ani výpovědi Mosese Wrighta a Willieho Reeda, chlapce, který lynč viděl na vlastní oči, porotu nepřesvědčily o tom, že jsou násilníci vinni. Zřejmě s nimi sympatizovali. K osvobození jim postačil pouze srdceryvný výlev prodavačky Carolyn Bryant, jenž tvrdila, že ji Emmett surově napadl. Svou původní výpověď si notně přikrášlila...
O rok později se oba vrazi doznali ke svým činům v časopise Look. Za prodej příběhu obdrželi 4000 dolarů. Hocha by prý nezabili, kdyby se před nimi začal plazit. Jelikož toho nebyl schopný, zastřelili ho. Brutalita celého případu a výsměch jeho hlavních aktérů však podnítil vznik Hnutí za občanská práva. Povídá se, že pomyslnou první jiskru zažehla Rosa Parks, aktivistka za práva Afroameričanů, která si odmítla přesednout do zadní části autobusu, vyhrazěné pro černochy. Později uvedla, že během tohoto aktu vzdoru myslela právě na Emmetta.
V roce 2007 se Carolyn Bryant přiznala k tomu, že si podstatnou část obvinění vymyslela. Před třemi roky se americké Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo případ znovu otevřít. To se však očividně nelíbí příznivcům rasové segregace. Již několikrát byla totiž poničena památná cedule připomínající hrůzný čin. A vandalismu bude s největší pravděpodobnosti čelit i nadále.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Emmett Till
Allthatsinteresting.com: Inside The Brutal 1955 Murder OF 14-Year-Old Emmett Till That Galvanized The Civil Rights Movement
