Skladatel Jakub Jan Ryba: Ke konci života prosil v bolestech Boha, aby ukončil jeho trápení

Jakub Jan Ryba
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain

Před 255 lety se narodil autor České mše vánoční Jakub Jan Ryba. Ta se stala neodmyslitelnou součástí Vánoc. Je symbolem radosti a posvátnosti, která je synonymem svátků. Její autor Jakub Jan Ryba však celý život trpěl, osud mu na jeho bedra naložil opravdu vrchovatě. Nakonec se rozhodl, že svůj život ukončí sebevraždou.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 26. 10. 2020 08:00

Jakub Šimon Jan Ryba se narodil 26. října 1765 v Přešticích. Byl to hudební skladatel, v jehož tvorbě se odrážel jak klasicismus, tak i romantismus. Jeho nejslavnější skladbou je Česká mše vánoční. Se svou ženou Annou zplodil 13 dětí. Dospělosti se dožila jen pouhá polovina jeho potomků. Příčinou jejich smrti byly neštovice, spála či nebezpečný pád, který zapříčinil, že se dítě narodilo již mrtvé.

Vyznával osvícenství

Ryba nejdříve nastoupil na piaristické gymnázium v Praze, a to za finanční podpory svého strýce. V roce 1785 započal studium filozofie. Díky tomu získal všeobecný rozhled a mimo jiné se naučil francouzsky, německy a řecky. V té době se také stal vyznavačem osvícenství. O něco později jej otec povolal do Nepomuku, kde mu vyjednal místo učitelského pomocníka.

Mladý Ryba však nakonec toto místo nedostal, neboť se připojil k hanopisu, který se nelichotivě vyjadřoval o místních paničkách. Nezbývalo mu tak nic jiného, než se nastěhovat zpět k otci a nové, nevlastní matce. V roce 1786 získal místo pomocníka v Mníšku, o dva roky později se z něj stal provizorní učitel v Rožmitále. Poté, co převzal toto místo natrvalo, se z něj konečně stal plnohodnotný učitel. Setrval zde až do své smrti.

Příšerné podmínky

Rožmitál nebyla Praha a Ryba tento rozdíl velmi rychle poznal. Menší města se totiž s následky morové epidemie ještě nedokázala tak úplně vypořádat. Všude panovala bída, výdělek nepřinášela ani tradiční řemesla. Kam se Ryba podíval, viděl jen beznaděj, opilství, nevzdělanost a špatnou hygienu. Zmar se nevyhnul ani budově školy, byla to prakticky zchátralá ruina s děravou střechou.

Počet žáků se vyšplhal na tři stovky, docházela však jen čtvrtina. S tím se Ryba nehodlal smířit. Zefektivnil výuku a probudil v dětech touhu po vzdělání. Zavedl i nedělní školu pro omladinu. Dokonce uvažoval o založení průmyslové školy, kde by se hoši učili hospodářství a dívky zase domácím pracím.

Posměch a smrt v bolestech

Za svou snahu však sklízel jen posměch. Rodiče dětí mu často nadávali, nechápali, co si to dovoluje. Byli zvyklí na benevolentní učitele, kteří nad vším mávnou rukou. Přece si nemohl myslet, že zavede nějaké novoty a bude vyžadovat pravidelnou školní docházku? Vždyť oni sami školu nikdy nepotřebovali. Jakub Jan Ryba se je snažil trpělivě přesvědčit o opaku, výsledkem však byly jenom samé stížnosti. Místo aby dostal za šíření osvěty přidáno, třel bídu s nouzí. Bylo ho přece třeba potrestat.

K bídě se později přidaly i zdravotní potíže, které způsobil neustálý stres. Stejně jako v mládí, kdy upadl do deprese kvůli tomu, že jej otec donutil odejít ze studií filozofie, i tentokrát se obracel k Bohu, aby ukončil jeho trápení. Onemocněl totiž zlatou žílou čili hemoroidy. Jak později vzpomínal jeho syn, byl den před sebevraždou zádumčivý a také začal pálit různé dokumenty. 8. dubna 1815 jej našel pod kopcem Štěrbina Nicholaus Riess. Ryba si s ním ten den domluvil schůzku. Než Riess přišel, podřezal si břitvou zápěstí.

Zdroje informací:

Wikipedia.cz: Jakub Jan Ryba

Česká televize: Jakub Jan Ryba

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články