Facebook
Instagram
Pokud vás zajímá, kdo byl předchůdcem britského krále Karla III., alespoň co se týče jména, je potřeba pohlédnout do vzdálené minulosti. Karel II. Stuart totiž vládl v 17. století. Jaký to byl člověk a jaká byla jeho cesta na britský trůn?
Karel II. Stuart byl král Anglie, Skotska a Irska. Narodil se 29. května 1630. Po smrti svého otce Karla I. to neměl vůbec lehké. Anglie byla v té době prakticky republikou, kterou řídil vojevůdce a politik Oliver Cromwell. Jeho cesta k moci tak byla lemována nejednou překážkou.
Trpká cesta k britskému trůnu
Po popravě Karla I. nejmenoval parlament Karla II. jeho nástupcem, dokonce vydal nařízení, že toto jmenování je považováno za nezákonné. Karel II. se nejdříve chopil moci ve Skotsku, jenž bylo nezávislým královstvím. K jeho jmenování došlo 5. února 1649, korunovace proběhla 1. ledna 1651. Po porážce v bitvě u Worcesteru, kde opět zvítězil Cromwell, unikl na kontinent, kde žil následujících devět let.
Po Cromwellově smrti se politické nálady v Londýně změnily. Karel II. byl požádán, aby se vrátil a usedl na trůn. Tímto krokem došlo k znovuobnovení monarchie. Budoucí král Anglie dorazil do země 29. května 1660. Jmenovací dokumenty byly sice vydány obratem, ale datovány ke dni smrti jeho otce. Jako by na trůn nastoupil bez jakýchkoli obstrukcí. S nástupem krále se život v zemi značně uvolnil. Rozhodně totiž nevyznával Cromwellovo puritánství.
Velký mor a požár Londýna
Spousta panovníků se musela vypořádat s různými katastrofami, což neminulo ani Karla II. V roce 1665 čelil první pohromě, velkému londýnskému moru. Jeho šíření se bohužel nedařilo zastavit. Svého vrcholu dosáhl v září. To mu za oběť padlo až 7000 lidí týdně. Panovník se raději i s celým dvorem přesunul do Salisbury.
O rok později, 2. září 1666, došlo na druhou tragédii, a to sice na velký londýnský požár. Ten sice paradoxně pomohl zpomalit mor, ale zase zničil přes 13 000 domů a 87 kostelů, včetně katedrály svatého Pavla. Karel, spolu se svým bratrem Jakubem, pomáhal organizovat hašení požáru. Veřejnost z toho obviňovala katolické spiklence, požár však vznikl v pekařství na Pudding Lane.
Problémy s dědicem Karla II.
Na levobočky si Karel II. rozhodně stěžovat nemohl, legitimního dědice trůnu se ale nedočkal. Jeho choť Kateřina z Braganzy byla těhotná celkem čtyřikrát, ve všech případech ale potratila. Na trůn měl usednout jeho bratr Jakub, ten však vyznával katolickou víru, což byl problém. Část parlamentu proti tomu protestovala a oháněla se přijetím zákona Exclude Bill, který by Jakuba z následnictví vyloučil.
To se Karlovi II. nelíbilo. Aby nebyl zákon přijat, nechal parlament rozpustit. V roce 1681 se sešel nový, opět se ale začaly šířit zvěsti o přijetí zákona, takže ho zase rozpustil. Po zbytek svého života Karel II. Stuart panoval jako absolutistický monarcha. Veřejnost ho v tom podporovala. Takový krok a nepřijetí zákona si nenechali líbit protestanti a začali na oba bratry plánovat atentát, který se ale nezdařil.
Na počátku února roku 1685 utrpěl vladař záchvat mrtvice. O několik dní později zemřel, ale ještě na smrtelné posteli byl přijat do náruče katolické církve. Karel II. je pohřben ve Westminsterském opatství. Jeho nástupcem se tak, i přes všechny peripetie, stal Jakub, vévoda z Yorku...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Karel II. Stuart
Rmg.co.uk: King Charles II. The Public and personal life of a British monarch
