Historie absintu: Pili jej Ernest Hemingway i Vincent van Gogh, opravdu přivolává zelenou vílu?

Historie absintu: Pili jej Ernest Hemingway i Vincent van Gogh, opravdu přivolává zelenou vílu?
Zdroj: Wikimedia Commons/Viktor Oliva, Public domain

Absint je původem švýcarský alkoholický nápoj, který potěší zejména ty, kdo se nespokojí s pouhými čtyřiceti či padesáti procenty alkoholu. To se ale v minulosti nezamlouvalo úřadům. Jelikož byl absint oblíbený především u umělců, považovali jej lidé za zdroj zhýralosti. Co o něm říkaly známé osobnosti, jenž mu holdovaly? A jaká je jeho historie?

Kamil Šivák
Kamil Šivák 11. 01. 2022 14:00

Absint, či zelená víla, jak se mu přezdívá, se vyrábí z pelyňku, anýzu a fenyklu. Pro dochucení se ale někdy používají i další bylinky, kupříkladu meduňka lékařská. Vyznačuje se přírodní zelenou barvou, produkuje se však i jeho čirá verze.

Co je absint?

„Po první sklence absintu vidíte věci tak, jak si je přejete vidět,” řekl kdysi spisovatel Oscar Wilde. Ve své nejzákladnější podobě je absint lihovinou se šedesáti až sedmdesáti procenty alkoholu. Co ale způsobuje ony pověstné halucinace vedoucí ke zhýralosti a šíleným činům? Skutečně si kvůli němu Vincent van Gogh uřízl ucho?

Látkou způsobující různé, sarkasticky řečeno, srandovní zážitky, má být thujon. Ten je získáván, mimo jiné, z pelyňku. Tedy jedné ze tří hlavních složek absintu. Na počátku 20. století se věřilo, že vyvolává šílenství, záchvaty i potraty. Silná lihovina zelené barvy tak byla považována prakticky za jed. Pitím absintu, ať už občasným, anebo pravidelným, bychom se ale otrávit nemohli. Koncentrace thujonu je tam příliš nízká. Otravu alkoholem bychom ale dostat mohli. “Vylomeniny” van Gogha a Wildea byly způsobeny spíše užíváním drog. Jinými slovy, absint není halucinogen. Pokud tedy někdo viděl po pár panácích zelenou vílu, musel užívat ještě něco jiného.

Ernest Hemingway a absint

Absint si oblíbil i Ernest Hemingway, tvrdil, že neničí mozek, pouze mění myšlenky. Dokonce vytvořil vlastní koktejl “Death In The Afternoon”, kde nápoj smíchal se šampaňským. Běžná populace ale viděla v absintu jen a jen zlo. Nepřidala tomu ani zpráva z roku 1905, kdy měl pod jeho vlivem Švýcar Jean Lanfray vyvraždit celou svou rodinu. „Proboha, řekněte, že to není pravda,” bědoval po vystřízlivění. „Miloval jsem je, nemohl jsem je zabít!

Ten den však nepil jen absint, ale i spoustu vína, brandy a kávy. Švýcarský tisk to však nezajímalo. Titulek byl jasný - Absintová vražda. Tento alkohol vinili ze všeho. Z kriminality, násilí i degenerace. Zanedlouho tak došlo k jeho úplnému zákazu. V Evropě i Americe.

Návrat zelené víly

O desítky let později se absint vrátil opět na výsluní. Zákazy se začaly pomalu rušit. Zajímavé je, že Amerika jej znovu povolila až v roce 2007. Dnes se opět konzumuje po celém světě a v mnoha variacích, kupříkladu se do něj přidává cannabis. Na první pohled nemístné názvy na etiketách (třeba Sebevražda) absintu, již jen vyvolávají úsměv.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Absinth, thujon 

Absinthe.cz: Má absint nějaké vedlejší účinky? A co thujon?

Allthatsintetresting.com: The Controversial History Of Absinthe, The Drink So Strong Some Featred It Would Bring Societal Collapse

Cukrářská hvězda Besky o toxickém prvním manželství: Otřesná životní zkušenost probíhala i během MasterChefa

Cukrářská hvězda Besky o toxickém prvním manželství: Otřesná životní zkušenost probíhala i během MasterChefa

Související články

Další články