Facebook
Instagram
Františka Plamínková byla významná česká politička, která se zasloužila o rovné volební právo pro ženy. Působila jako novinářka a organizátorka ženského hnutí. Někteří muži měli před ní takový respekt, že se Františky dokonce báli. Samotná Františka o sobě tvrdila, že ji zabilo být ženou. Kdyby totiž byla muž, tak by dle svých slov byla jistě nějakým důležitým a vlivným činitelem. Jaký byl život neohrožené Františky Plamínkové, jejíž život vyhasl na popravišti?
Františka Plamínková se narodila v roce 1875 do nijak zvlášť bohaté rodiny obuvníka a měla tři starší sestry. Po měšťanské škole vystudovala Ústav pro vzdělání učitelek v Praze a po maturitě začala vyučovat. Františka rostla v půvabnou mladou ženu, která se vzdělávala hlavně samostudiem. Byla temperamentní, pohotová, vždy měla připravenou skvěle formulovanou odpověď a ani smysl pro humor ji neminul. Lidmi byla později považována za humanistku s velkým sociálním cítěním. V šestnácti letech potkala svoji životní lásku. Jejím vyvoleným byl medik Vilém.
Dala přednost práci před láskou
Později začala Františka působit jako novinářka a publikovala řadu textů, které se zabývaly problematikou ženských práv, a od útlého věku se stýkala s rodinou Masarykových. Krásná, nadaná a mladá Františka stanula před nelehkým úkolem. Buď se mohla provdat za svoji životní lásku Viléma, ale odejít zároveň z Prahy, nebo se dál věnovat své práci a pomoci ženám. Nakonec se rozhodla nechat jít muže svého srdce a ještě více se pohltila do prosazování například toho, aby žena a matka měly stejnou důstojnost a stejnou hodnotu nebo aby měly ženy stejné právo dosáhnout vzdělanosti jako muži.
V roce 1908 se zúčastnila mezinárodního kongresu Aliance pro volební právo žen a zasloužila se o zrušení celibátu pro učitelky. Do té doby platilo, že pokud se žena rozhodla být učitelkou, nesměla se vdát a mít děti. Později Františka opustila profesi učitelky a začala pracovat nejdříve v politice komunální a následně parlamentní. Někteří muži se začali Františky obávat a to hlavně pro její odhodlanost a ráznost.
Dopis Hitlerovi, vězení a smrt zastřelením
V roce 1938 napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, ve kterém se zastala prezidenta Edvarda Beneše, a o rok později odmítá zůstat v cizině a chce být národu českému na blízku v krutých a nelehkých časech. Poprvé byla zatčena 1. září 1939 na šest týdnů. Po propuštění se odmítala stáhnout a dál působila v činnosti Ženské národní rady. Gestapo ale Františku Plamínkovou nespouštělo z očí a sledovalo každý její krok. V době druhého stanného práva, vyhlášeného po atentátu na Reinharda Heydricha, je Františka zatčena podruhé. Píše se rok 1942 a významná česká politička bojující za volební právo ženy je deportována do Terezína. O pár dní později 30. června 1942 byla bez soudu popravena na střelnici.
Na další zajímavosti a fotografie se podívejte zde:
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
