Facebook
Instagram
Josif Vissarionovič Stalin – muž, kterému dříve stavěli ty největší pomníky a dnes je přirovnáván k Adolfu Hitlerovi, se 3. dubna 1922 stal generálním tajemníkem komunistické strany Sovětského svazu. Už mnohem dříve se projevovala jeho despotická a nesmířlivá povaha, nyní získal i ohromnou moc. Na vlastní kůži to pocítily hlavně ženy, kterým věnoval svoji přízeň...
Josif Vissarionovič Džugašvili, tedy vlastně Stalin, jak si sám začal říkat, aby to znělo mužněji, byl bezesporu muž, který hýbal světem a zvlášť tím svým, tedy ohromným Sovětským svazem. Nic naplat, že šlo o diktátora, který svojí politikou likvidoval statisíce a miliony lidí, nic naplat, že se o jeho praktikách vědělo. Všichni museli poslouchat. I takoví muži ale mívají svůj soukromý život, kde se často chovají docela jinak. Měl to tak i Stalin?
Krutý k lidu i vlastním ženám
Možná se některé ženy domnívaly, že dostat se do přízně tak mocného muže, jakým byl Josif Vissarionovič Stalin, by pro ně mohla být životní výhra. Ty, kterým se tohle přání splnilo, by ale jistě vyprávěly docela jiný příběh, pokud na to po konci vztahu vůbec měly čas. Vůdce a později prakticky neomezený vládce širého Sovětského svazu nebyl shovívavý ke svému lidu ani k vlastním ženám. K těm, které si vzal, i k těm, které jeho životem prošly jen tak „mimochodem”.
Skutečně z lásky
První ženou ještě mladého a bouřlivého revolucionáře, který mohl jen snít o velké moci, byla Jekatěrina, za svobodna Svanidze. Jemu bylo šestadvacet, jí bylo o sedm let méně. Vzali se po poměrně krátké známosti a mladé paní nikdo nemohl vyčítat, že by se vdala z touhy po majetku nebo že by ji snad okouzlila Josifova politická moc. I z jeho strany snad tehdy ještě šlo o skutečný cit, alespoň v té míře, které byl schopen. Manželského života si však mladá paní moc neužila. Novomanžel měl jiné priority – revoluce se sama nezorganizuje…
Jediný syn a potom smrt
A tak Džugašvili doma příliš nepobýval. Také se mladým manželům první a jediný syn narodil až tři roky po svatbě. Do té doby se Jekatěrina potýkala s nedostatkem peněz a na život zůstávala vlastně sama. To se projevilo i na jejím zdravotním stavu. Tělo takový nápor nevydrželo a nedožila se ani prvních narozenin syna Jakova. Chlapec poté putoval na výchovu k příbuzným, jeho otec měl zkrátka jiné starosti.
Na úřad a hotovo...
I když Stalin nedostatkem žen rozhodně netrpěl, na další svatbu si počkal celých deset let, do roku 1918. Tedy, ona to tak docela svatba nebyla. Oddaní komunisté si na nějaké velké ceremoniály nepotrpěli – stačilo zajít na úřad, nechat se zaregistrovat jako manželé a bylo hotovo. A navíc: druhá žena už známého a mocného, bezmála čtyřicetiletého Stalina Naděžda Sergejevna Allilujevová byla o dvaadvacet let mladší než její vyvolený. V době registrace sňatku jí podle všeho bylo šestnáct let.
Ani ona to neměla se svým Josifem jednoduché. Nevěry byly na denním pořádku a ani se s nimi před vlastní ženou nijak netajil. Snažila se bránit, ale marně. Z tohoto svazku pocházejí dvě děti – v roce 1921 se narodil Vasilij a o pět let později Světlana. Otce si příliš neužili. Byť diktátor a Světlana na úvodní fotografii k článku vypadají šťastně, takových chvil rodinné pohody v jejich životech nebylo mnoho.
Sebevražda Stalinovy ženy?
Naděžda zjevně vedle Stalina spokojená nebyla, na druhou stranu je také pravdou, že ani ona nebyla manželka a matka, o jaké by se takovému muži mohlo snít. O děti se příliš nestarala, neuměla vařit a ani péče o domácnost jí nic neříkala. Přilnula jen ke Stalinovu synovi z prvního manželství, který se k nim později nastěhoval. A tak není divu, že hádky a neshody byly doslova na denním pořádku.
Všechno vyvrcholilo na oslavě 15. výročí říjnové revoluce, kde opilý Stalin svoji ženu neustále ponižoval. Házel prý po ní slupky od pomerančů a dokonce na její tělo oklepával popel z cigaret, zatímco flirtoval s jinými ženami. Takové chování by asi nevydržela žádná manželka, a tak i Naděžda z oslavy odešla. Ráno ji našli v posteli se střelou u srdce. Oficiálně zemřela na zánět slepého střeva, méně oficiálně šlo o sebevraždu a v kuloárech se tak tiše, jak jen to šlo, hovořilo o nejpravděpodobnější verzi, že ji zkrátka nechal Stalin zavraždit.
Podivné zmizení i poprava
Ani další ženy, s nimiž se Stalin později seznámil a snad i chvíli žil, neměly snadný osud. Tak třeba vzdělaná a inteligentní Rosa Kaganovičová, které Stalin z nepochopitelného důvodu také učaroval, se starala o jeho děti a vzdala se vlastního života, ale pořád to bylo málo. On ji nechal doma a chodil za jinými tak dlouho, až jí to definitivně přestalo bavit. Jak tenhle vztah skončil? Kdo ví, Rosa jednoho dne zkrátka zmizela…
Víc ale víme o osudu mladé dívenky, která se zalíbila a podlehla jak „starému” Stalinovi, tak i jeho mladšímu synovi. Jak s takovou ženou naložit? Inu po stalinovsku: byla popravena. Nějaký důvod se vždycky našel.
Další, další a další...
Stejně jako Kosa Kaganovičová, zmizela beze stopy později také Anja Černiková, která dokonce dala Stalinovi dceru Naděždu. Ta prožila dětství v dětském domově, zatímco její matka možná dřela v některém z pracovních táborů, nebo byla odstraněna nadobro a jednou ranou.
Jmenovat bychom mohli dál a dál, ženy, které se dostaly do diktátorovy přízně, se ve stejném okamžiku ocitly na okraji římsy vysoko v oblacích, odkud byl pád do hlubin bezmála jistý. Ty, které jeho chvilkový zájem přežily, mohly mluvit o štěstí, i když nic zlého neprovedly. Pokud se ale pokusily hledat štěstí jinde, jako třeba jedna z jeho pozdějších milenek Jevgenija Movšinová, nemohly pomýšlet na nic jiného než „spravedlivou” popravu, která čekala i jejího milence. Stalin mohl zkrátka všechno…
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Josif Vissarionovič Stalin, Jekatěrina Svanidzeová, Naděžda Allilujevová
History Cooperative: Joseph Stalin: Man of the Borderlands
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
