Maršál Tito: Stalin ho za jeho neposlušnost plánoval zabít ve stylu Jamese Bonda

Josip Broz Tito se narodil 7. května 1892 v Kumrovci. Byl prezidentem Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předsedou Svazu komunistů, maršálem, vrchním velitelem ozbrojených sil a vůdčí osobností protinacistického odboje. Po roztržce s Kremlem se podílel na vzniku Hnutí nezúčastněných zemí, což byla mezinárodní organizace států, které odmítaly zapojení do mocenských bloků, jakým byl kupříkladu Sovětský svaz.

Pracoval ve Škodovce

Josip Broz pocházel z velmi početné rodiny. Měl čtrnáct sourozenců. Po vyučení se vydal na zkušenou do světa. Jakožto strojního zámečníka ho cesta za prací přivedla až do Čech, kde pracoval v železárnách a krátce také v plzeňské Škodovce. V roce 1913 nastoupil do rakouské armády, kde získal hodnost poddůstojníka. O dva roky později byl zraněn a dostal se do ruského zajetí. To změnilo jeho politické přesvědčení. Přidal se na stranu bolševiků.

Po návratu do Chorvatska jej čekalo pětileté vězení. Byl členem zakázané dělnické strany a účastnil se různých protestů. To však neuniklo pozornosti Stalina, který jej v roce 1937 dosadil do vedení jugoslávských komunistů. A právě v třicátých letech začal používat jméno Tito.

Mohlo by Vás zajímat:

Sovětský diktátor Stalin: Každý rok popravil nebo uvěznil miliony lidí. Sám pak umíral několik dní

Národní hrdina

Pro mnohé se stal Tito národním hrdinou díky tomu, že byl vůdčí osobností ozbrojeného odporu vůči nacistickým a fašistickým okupantům. Vlastně byl ale tak trochu proti všem. Paralelně bojoval se srbskými četniky a chorvatskými ustašovci. Jmenování předsedou vlády v roce 1945 tak bylo logickým vyústěním jeho partyzánské činnosti. Konečně měl možnost začít prosazovat nezávislost Balkánu.

Po válce se stal z asketického bojovníka za svobodu vládcem, který si uměl užívat. Měl rád okázalé hony, drahé večeře, luxusní vozy a veliké jachty. Ta jeho byla dlouhá 118 metrů. Byl také třikrát ženatý. Svou slabostí pro něžné pohlaví se nikdy netajil. Nezapomínal však ani na obyvatele Jugoslávie. Určitou míru stability a blahobytu nelze jeho politice odepřít.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlo ukryté za brejličkami: Stalinův poskok Berija posílal lidi na smrt lusknutím prstů

Pokus o atentát

Na neshody se Sovětským svazem zareagoval Tito po svém. Nechal uvěznit všechny domácí představitele opozice a začal se orientovat více na Západ. O něco později se postavil do čela Hnutí nezúčastněných zemí. Diplomatické a hospodářské styky s Moskvou se tak ocitly na bodu mrazu. Stalin to však nehodlal dál trpět.

Atentát měl na něj spáchat najatý vrah Grulevič, který se měl vydávat za kostarického diplomata. Jak by se to mělo provést se řešilo ve Vídni a nutno dodat, padaly nápady jako v Jamesi Bondovi. Uvažovalo se o zastřelení, otrávení jedovatým plynem ze šperkovnice, kterou by prezident Jugoslávie dostal darem, anebo rozprášení zárodků velmi nebezpečného plicního onemocnění. Tito nakonec utekl hrobníkovi z lopaty. Po smrti Stalina veškeré snahy o ukončení jeho života ustaly.

Zdroje informací:

Wikipedia.cz: Josip Tito

Česká televize: Josip Tito

Galerie Maršál Tito: Vůdce Jugoslávie, který unikl hrobníkovi z lopaty...

+ 2 fotky + 3 fotky